Korintským, epištoly

heslo: Korintským, epištoly

autor: Tichý Ladislav    
       
předcházející heslo: Korint        
následující heslo: kormidlo

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků dva nz kanonické listy Korintským (1K a 2K) jsou dokladem pevného a živého vztahu apoštola Pavla ke křesťanské obci v Korintu. Tyto listy však asi představují jen část Pavlovy bohaté korespondence s tamními křesťany. Z textu těchto listů totiž vyplývá (sr. 1K 5,9; 2K 2,4), že Pavel napsal do Korintu minimálně čtyři dopisy (viz níže 1.b a 2.a).

1. První list Korintským

1.1. Obsah a členění

1,1-9 Úvod (lat. proemium)

1,1-3 Preskript (úvodní pozdrav),

1,4-9 díkůvzdání..

1,10-4,21 část 1: stranictví v Korintu a kritika jeho příčiny – nesprávné touhy po moudrosti.

5,1-6,20 část 2: Mravní problémy

5,1-13 Případ krvesmilstva,

6,1-11 kritika řešení sporů u pohanských soudů,

6,12-20 nepřijatelnost mravní nevázanosti.

7,1-11,1 část 3: Křesťanský život v pohanském prostředí

7,1-40 Odpovědi na otázky ohledně manželství,

8,1-13 problematika masa obětovaného modlám,

9,1-27 apoštolův příklad svobody,

10,1-11,1 varování před uctíváním model.

11,2-14,40 část 4: Otázky dotýkající se bohoslužebných shromáždění

11,2-16 Závoj žen při bohoslužbě,

11,17-34 nepořádky při slavení Večeře Páně,

12,1-31 rozmanitost a jednota duchovních darů,

13,1-13 hymnus na lásku,

14,1-40 přednost proroctví před mluvením jazyky.

15,1-58 část 5: Proti popěračům vzkříšení

15,1-11 Evangelium o Kristově zmrtvýchvstání je základem křesťanského vyznání,

15,12-58 vzkříšení Ježíše Krista je prvotinou, začátkem a zárukou vzkříšení v novém těle.

16,1-24 Závěr listu (praktické pokyny a osobní plány, pozdravy).

1.2. Okolnosti napsání

Apoštol Pavel po svém prvním rok a půl trvajícím působení v Korintu – snad od podzimu r.51 do jara r. 53 – odešel (sr. Sk 18,12) do Efezu, pak odcestoval do Antiochie a znovu přišel do Efezu (Sk 18,22-26). Tam k němu přicházely zprávy o životě křesťanů v Korintu. Z 1K 5,9 vyplývá, že poslal do Korintu dopis, v němž varoval před stykem se smilníky (přímé označení, přirovnání?). Ten se však patrně nedochoval. O situaci v Korintu byl Pavel nadále informován z různých zdrojů (sr. 1K 1,11; 5,1). 1K 16,17 svědčí o přítomnosti korintských křesťanů (Stefanas, Fortunatus, Achaikos) u Pavla, kteří pravděpodobně přinesli dopis obsahující otázky, na než Pavel odpovídá počínaje 1K 7,1 (sr. dále 1K 7,25; 8,1; 12,1; 16,1.12). 1K napsal Pavel v Efezu (1K 16,8), a to asi r. 55, pravděpodobně někdy na jaře (sr. 1K 16,8). Doručiteli byli asi oni tři zástupci korintských křesťanů (Timoteus byl už na cestě do Korintu, sr. 1K 4,17; 16,10).

1.3. Integrita listu

Různé důvody, především rozmanitost volně spojených, na sobě ne nutně závislých témat, zdánlivě odlišné hodnocení situace v Korintu (sr. 1K 1,10nn a 1K 11,19), jistá zdvojení (1K 5,1-13 a 1K 6,12-20), různé zdroje informací a také otázka, zda se první list do Korintu skutečně ztratil, byly od minulého století a jsou zčásti i dnes podnětem pro pokusy vidět v 1K kompozici několika (dvou až pěti i více) původních listů. Příklady hypotéz z poslední doby: Ch. Senft – 4 listy: 1. 1K 6,1-11; popř. 1K 6,12-20; popř. 1K 11,2-34; 15,1-58; 16,13-24, 2. 1K 5,1-13; popř. 1K 6,12-20; 9,24-10,22; popř. 1K 11,2-34, 3. 1K 7,1-40; 8,1-13; 1K 9,1-18; 1K 9,19-23; 10,23-11,1; 12,1-14,40; 16,1-12, 4. 1K 1,1-4,21). H. J. Klauck – 2 listy: 1. 2K 6,12-20; 1K9,1-18; 9,24-10,22; 11,2-34; 1K 13?; 1K 15?, 2. 2K 1,1-6,11; 7,1-8,13;

1K 9,19-23; 10,23-11,1; 1K 12; 14; 16. Ale protože se nedají v 1K nesporně dokázat různé situace (H. Conzelmann), nejsou hypotézy dělení 1K přesvědčivé. Pouze snad 1K 14,33b-36 (mlčení žen v církvi či církevním shromáždění) představuje popavlovský dodatek (sr. 1K 11,2-16).

1.4. Význam

1K spočívá nejen v jeho pro křesťanskou věrouku důležitých textech (zvl. kap. 15), ale také v tom, že dává možnost (byť omezenou) nahlédnout do života a problémů křesťanské obce uprostřed velkoměsta antického světa v prvních desetiletích křesťanství.

2. Druhý list Korintským

2.1. Sled událostí

Po odeslání 1K zůstal Pavel ještě nějakou dobu v Efezu. Timoteus asi přinesl zprávu, že v Korintu začali působit misionáři, kteří agitovali proti Pavlovi. Proto Pavel podnikl druhou návštěvu Korintu (sr. 2K 12,14; 13,1), která však nebyla úspěšná. Došlo zřejmě ke konfliktu s jedním korintským křesťanem (sr. 2K 2,5; 7,12). Pavel se vrátil do Efezu a napsal do Korintu další list (s mnohými slzami 2K 2,4; sr. 7,8; tzv. mezilist), který doručil Titus (2,13; 7,5-7). Pavel odešel do Makedonie (2K 2,12n.), kde se setkal s Titem. Tam pod dojmem zpráv o zlepšení situace v Korintu napsal někdy koncem r. 55 nebo 56 náš 2K.

2.2. Obsah a členění

1,1-11 Úvod

1,1-2 Úvodní pozdrav (preskript),

1,3-11 děkovná část.

1,12-7,16 část 1: Smíření s adresáty

1,12-2,13 Odstranění nedorozumění mezi Pavlem a korintskými křesťany,

2,14-5,10 vznešenost apoštolské služby přes slabost jejích nositelů,

5,11-6,10 služba smíření a spravedlnosti,

6,11-7,16 urovnání vztahů s Korintem.

8,1-9,15 část 2: Dvojí podpora sbírky pro křesťany v Jeruzalémě

10,1-13,10 část 3: Obrana Pavlova apoštolátu proti falešným apoštolům

10,1-18 Odmítnutí útoků,

11,1-12,13 příklady Pavlova nasazení (2K 11,16-12,13 = tzv. bláznovská řeč, viz blázen),

12,14-13,10 příprava další návštěvy v Korintu.

13,11-13 Závěrečný pozdrav

2.3. Problém integrity listu

U 2K je tento problém mnohem naléhavější než u 1K. Text 2K 6,14-7,1 obsahuje výrazy a pojmy u Pavla ojedinělé a známé z rukopisů nalezených v Kumránu. Je mnohými badateli pokládán za popavlovský dodatek. Zcela přesvědčivé to však není. 2K 7,5 se zdá být pokračováním 2K 2,13, což vede k chápání 2K 2,14-7,4 jako součásti jiného Pavlova listu. Kap. 8 a 9 pojednávají o sbírce pro chudé křesťany, ale 2K 9 se zdá, že pojednává o tématu od začátku a není pokračováním 2K 8. Nejzávažnější je otázka 2K 10-13, které se tónem výrazně odlišují od předcházejícího textu. Z různých řešení lze uvést jako typické příklady dělení 2K: na 5 listů (Bornkamm): 1. 2K 2,14-7,4 (bez 2K 6,14-7,1), 2. 2K 10-13 (mezilist), 3. 2K 1,1-2,13 + 2K 7,5-16, 4. 2K 8,1-24, 5. 2K 9,1-15; na 3 listy (J. Roloff): 1. 2K 9,1-15; 2, 2. 2K 10-13, 3 2K 1,1-8,24; na 2 listy, a to buď 1. 2K 10-13, 2. 2K 1-9 (např. Klauck) nebo 1. 2K 1,1-9,15, 2. 2K 10,1-13,13 (Murphy-O'Connor, P. Pokorný). Ačkoliv někteří badatelé i dnes hájí původní jednotu 2K (U. Schnelle aj.), je nutné počítat aspoň s tím, že kapitoly 2K 10-13 byly napsány o něco později než 2K 1-9.

2.4. Závěry

2K je nejosobnějším Pavlovým listem a informuje nás méně o korintských křesťanech než 1K, ale jeho význam spočívá v teologickém náboji, který Pavel uplatňuje i v otázkách zdánlivě technických (sbírka), ale především při obraně svého apoštolátu, kde má prioritu Boží milost před lidskou slabostí (2K 12,9: Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se pro jeví má síla). Při své obraně v 2K 10-13 uvádí Pavel některé důležité biografické údaje.

3. Apokryfní 3K

Součástí apokryfních (viz apokryfy) Skutků Pavlových (Acta Pauli) je apokryfní 3. list Korintským (z 2. st. n. l.).