1K 15,1: Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte,
1K 15,2: a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval - vždyť jste přece neuvěřili nadarmo.
1K 15,3: Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem
1K 15,4: a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem,
1K 15,5: ukázal se Petrovi, potom Dvanácti.
1K 15,6: Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli.
1K 15,7: Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům.
1K 15,8: Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně.
1K 15,9: Vždyť já jsem nejmenší z apoštolů a nejsem ani hoden jména apoštol, protože jsem pronásledoval církev Boží.
1K 15,10: Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval - nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou.
1K 15,11: Ať už tedy já, nebo oni - tak zvěstujeme a tak jste uvěřili.
1K 15,12: Když se tedy zvěstuje o Kristu, že byl vzkříšen, jak mohou někteří mezi vámi říkat, že není zmrtvýchvstání?
1K 15,13: Není-li zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus.
1K 15,14: A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra,
1K 15,15: a my jsme odhaleni jako lživí svědkové o Bohu: dosvědčili jsme, že Bůh vzkřísil Krista, ale on jej nevzkřísil, není-li vzkříšení z mrtvých.
1K 15,16: Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl vzkříšen ani Kristus.
1K 15,17: Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších,
1K 15,18: a jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu.
1K 15,19: Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí!
1K 15,20: Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli.
1K 15,21: A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání:
1K 15,22: jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.
1K 15,23: Každý v daném pořadí: první vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho.
1K 15,24: Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci.
1K 15,25: Musí totiž kralovat, »dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy«.
1K 15,26: Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt,
1K 15,27: vždyť »pod nohy jeho podřídil všecko«. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil.
1K 15,28: Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.
1K 15,29: Jaký by jinak mělo smysl to, že se někteří dávají křtít za mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstanou, proč se za ně dávají křtít?
1K 15,30: A proč i my se v každou hodinu vydáváme v nebezpečí?
1K 15,31: Den ze dne hledím smrti do tváře - ujišťuji vás o tom, bratří, při všem, co pro mne znamenáte, v Kristu Ježíši, našem Pánu!
1K 15,32: Jestliže jsem v Efezu podstoupil zápas se šelmami jen z lidských pohnutek, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstanou, pak »jezme a pijme, neboť zítra zemřeme«.
1K 15,33: Neklamte se: »špatná společnost kazí dobré mravy.«
1K 15,34: Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Někteří nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení!
1K 15,35: Ale někdo snad řekne: "Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?"
1K 15,36: Jaká pošetilost! To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře.
1K 15,37: A co zaséváš, není tělo, které vzejde, nýbrž holé zrno, ať už pšenice nebo nějaké jiné rostliny.
1K 15,38: Bůh však mu dává tělo, jak sám určil, každému semeni jeho zvláštní tělo.
1K 15,39: Není jedno tělo jako druhé, nýbrž jiné tělo mají lidé, jiné zvířata, jiné ptáci, jiné ryby.
1K 15,40: A jsou tělesa nebeská a tělesa pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.
1K 15,41: Jiná je záře slunce a jiná měsíce, a ještě jiná je záře hvězd, neboť hvězda od hvězdy se liší září.
1K 15,42: Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné.
1K 15,43: Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci.
1K 15,44: Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní.
1K 15,45: Jak je psáno: »První člověk Adam se stal duší živou« - poslední Adam je však Duchem oživujícím.
1K 15,46: Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní.
1K 15,47: První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe.
1K 15,48: Jaký byl ten pozemský, takoví jsou i ostatní na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví i ostatní v nebesích.
1K 15,49: A jako jsme nesli podobu pozemského, tak poneseme i podobu nebeského.
1K 15,50: Chci říci to, bratří, že člověk, jak je, nemůže mít podíl na království Božím a pomíjitelné nemůže mít podíl na nepomíjitelném.
1K 15,51: Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni,
1K 15,52: naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni.
1K 15,53: Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost.
1K 15,54: A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: »Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil!
1K 15,55: Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?«
1K 15,56: Zbraní smrti je hřích a hřích má svou moc ze zákona.
1K 15,57: Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista!
1K 15,58: A tak, moji milovaní bratří, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná.