Sedm

heslo: sedm

autor: Moravec Jan    
       
předcházející heslo: sedět        
následující heslo: sedm slov z kříže

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. ševa`, řec. hepta. Nejvýznamnější symbolické číslo (cca 600krát v Bibli). Sedmička měla zvláštní a posvátný význam ve všech starověkých kulturách. Psychologický význam sedmičky se odvozuje různě. Především je to relativně velké číslo (v intervalu do deseti), které je prvočíslem, tedy nedělitelné (na prvočísla 2, 3 a 5 se takto nenahlíželo). Z nedělitelnosti plyne symbolický význam celku, (ú)plnosti, dokonalosti etc. Dále je její posvátnost odvozována (podobně jako u stejně posvátné dvanáctky) z kombinace elementárních posvátných čísel tři a čtyři, které v sobě kódují strukturu světa: sedmička jako součet 3+4, dvanáctka jakou součin 3×4. A dále ze základních časových period: sedm dnů jako přibližná doba měsíční čtvrti; dvanáct měsíců jako přibližná délka roku. Sedmidenní týden je perioda měřitelná a přitom psychologicky vhodně dlouhá (tak v Babylónii; v Egyptě a klasickém Řecku byly základní periody desetidenní podle třetin měsíce – srv. kalendář). Zdůvodnění posvátnosti sedmičky jako počtu známých planet je patrně pozdní a druhotné (mezi planety byly počítány Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn), doložené až z 2. stol. př. n. l.

Patrně nejvýznamnější biblická souvislost s nejširším kulturním dopadem je hned na začátku: ustanovení sedmidenního týdne, vyčlenění a posvěcení sedmého dne jako dne odpočinutí, soboty (Gn 2,2-3). Sedmý den – šabat – je zasvěcen Hospodinu, v něm se setkává Boží čas s lidským a uskutečňuje se stvořitelský cíl, ideální stav. Domyšlením téhož záměru jsou další sedmičetné periody: léto odpočinku každý sedmý rok a léto milostivé (jubilejní rok) vždy po uplynutí 7×7=49 let (Lv 25; Dt 15) a ustanovení o propouštění hebrejských otroků po sedmi letech (Ex 21,2).

Velmi často je sedmička užita rétoricky jako zdůraznění či totální platnost řečeného, např.: Kdo by zabil Kaina, bude potrestán sedmeronásobnou pomstou (Gn 4,15), Lámech dokonce sedmasedmdesátinásobnou (Gn 4,24). Analogicky: odpustit bratru nutno nejen sedmkrát, ale sedmdesát sedmkrát (Mt 18,21-22). Nebúkadnesar nechává sedminásobně rozpálit pec (Da 3,19),... Podobně Př 24,16 aj.

Symbolické úkony jsou opakovány sedmkrát: sedmkrát se Jákob klaní před Ezauem (Gn 33,3); sedmkrát musí vystoupit Elijášův mládenec, než zahlédne mrak (1Kr 18,43), izraelské procesí sedmý den sedmkrát obchází Jericho, přitom 7 kněží nese 7 polnic (Joz 6). Tribut vybíraný Jóšafatem od Arabů je 7700 kusů dobytka (2Pa 17,11),...

Zásadní roli hraje sedmička v kultu. Obětní rituály se provádějí sedmkrát (Lv 4; 14; 16); Bileámova oběť 7 býků a 7 beranů na 7 oltářích (Nu 23,29); zápalná oběť sedmi ročních beránků (Nu 28-29) či jiných dobytčat (Jb 42,8). Kněz 7× stříkne obětní krev příkrov resp. na oltář (Lv 16,14.19). Totéž se týká úkonů spojených s očišťováním a uzdravováním. Např. Naaman se 7× noří do Jordánu (2Kr 5,10.14), lhůta pro očišťování bývá sedmidenní (Lv 12,2; 14,8; 15,28), dokonce i pro očištění domu (Lv 14,38.51). Sedmidenní lhůty jsou obvyklé při rituálních úkonech i při slavení svátků: svěcení kněží Ex 29,30.35.37; slavnost nekvašených chlebů (Pesach) Ex 34,18; slavnost stánků Lv 23,34. 7×7 dnů je doba od Pesachu do svátku týdnů (Letnice).

Také v uspořádání a výbavě stanu setkávání či chrámu je sedmička významná. Především sedmiramenný svícen (Ex 25,31-37; Za 4,2), dále ozdoby sloupů v chrámu (1Kr 7,17), chrámové schody (Ez 40,22) a šířka vchodu (Ez 41,3) etc.

Etymologicky souvisí se symbolikou sedmi přísaha ševa` od hebr. kořene š-b-`. Srv. oběť sedmi ovcí na stvrzení přísahy Gn 21,29n

I tam, kde lze sedmičku chápat jako prostý údaj, bývá symbolický význam nasnadě. Např. 7 let Jákobovy služby za Ráchel (Gn 29,20), 7 let hojnosti a 7 let hladu ve faraonově snu (Gn 41,53n), sedmidenní svatební slavnost Samsonova, 7 oholených pramenů jeho vlasů (Sd 14,12nn; 16,19). Anna byla vdána 7 let (L 2,36). 7 chlebů a 7 košů zbytků při nasycení zástupu (Mt 15,34-37) a par.; 7 démonů vyhnaných z Marie Magdalské L 8,2. 7 pověřených Sk 6,3. Počet dětí bývá často 7: Jitro, Job, Jišaj, Saul, Skéva.

Zvláštní význam mají sedmičky v apokalyptické literatuře, např. v knihách Henochových, 4. knize Ezdrášově; kupodivu ne tak v apokalyptických pasážích u Daniele. Velkou roli hraje v obrazech Zjevení Janova: sedm církví, svícnů, hvězd, andělů (Zj 1,4.12.16.20), duchů Božích (Zj 1,4; 3,1; 4,5), pečetí na knize (Zj 5,1), rohů a očí Beránka (Zj 5,6), andělů s polnicemi (Zj 8,2), sedmihlavý drak a šelma (Zj 12,3; 13,1), sedm pohrom a nádob hněvu (Zj 15,1.7)...

Že je symbolika sedmičky převzata ze starších kultur, především mesopotamských, svědčí její mnohostranná role v příběhu o potopě: potopa periodisována 7denními úseky (Gn 7,4.10; 8,10.12), v arše po 7 párech čistých zvířat. Sedm dní a sedm nocí potopy jako výraz totálního zničení je již v sumerské (Atrachasís) i akkadské (Gilgameš) verzi mýtu o potopě.

Někde je sedmička zakomponována ve struktuře textu, zejm. Matoušovo evangelium člení svou látku podle sedmic nebo násobků: rodokmen Mt 1,17; sedm proseb modlitby Páně, série sedmi podobenství v Mt 13, sedmeré Běda vám! Mt 23,13-29.

Analogickou roli hrají násobky sedmičky. 70 let je také dobou úplnosti, zejm. jako délka života člověka (Ž 90,10), ale i jako doba prokletí (Iz 23,15). Legitimitu řeckého překladu Písma LXX Septuaginty zdůvodňuje Aristeův list tím, že na něm pracovalo nezávisle 70 překladatelů po dobu 70 dnů. 70 představuje reprezentativní počet lidí: 70 izraelských starších vystupuje na Sínaj (Ex 24,1) a přebírá pověření správou lidu (Nu 11,16n), 70 učedníků vysílá Ježíš (L 10,1), 70 je potomků Jákobových (Ex 1,5) či Gedeónových (Sd 8,30), 70 potrestaných v Bét-Šemeši (1S 6,19) etc.

Viz též čísla.