Čtyři

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: čtyři

autor: Moravec Jan    
       
předcházející heslo: čočka        
následující heslo: čtyřicet

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. 'arba`, řec. tessares. Podobně jako tři posvátné číslo; jeho význam se odvozuje od struktury světa, jmenovitě od čtverce a čtyř světových stran. Naznačuje úplnou rozšířenost a kompletnost, svět v jeho celistvosti. Již od poloviny 3. tisíciletí př. n. l. se mezopotámští vládcové nechávali titulovat král čtyř světových stran. V tomto smyslu je čtyřka užívána ve staroorientální literatuře i v Bibli

Všechny čtyři strany země vyjadřují úplnost: Ez 7,2; Zj 20,8. Rajská řeka se dělí na čtyři toky tekoucí do čtyř stran světa (Gn 2,10-14) – to je od středověku dodnes znázorňováno fontánami v rajských dvorech klášterů, které jsou symbolickým modelem ráje a ideálního světa.

Vyvrácení Izraele i jiných států je opisováno jako rozptýlení do čtyř stran země nebo do čtyř větrů (Jr 49,36; Da 11,4; Za 2,10), podobně obnova shromážděním ze čtyř stran (Iz 11,12; Mk 13,27). Pohromy přicházejí ze všech čtyř stran (srv.: napadení ze všech čtyř stran je podmínkou výjezdu blanických rytířů); i Boží tresty ohlašované proroky jsou čtyři: Jr 15,2.3; Ez 14,21.

Boží zásah či soud může mít podobu čtyř větrů a to s posláním jak ničícím (Jr 49,36) tak oživujícím (Údolí suchých kostíEz 37,9). Proto je číslo 4 obzvlášť významné v apokalyptickém kontextu, kde roli větrů přebírají také andělé (Mt 24,31; Zj 7,1-2; 9,13-15) nebo jezdci na koních (Zj 6,1-8). Čtyři chimérická zvířata nebo čtyři rohy symbolizují světovládné ambice vládců: Da 7,1-17; 8,8. V Zacharjášových viděních vystupují s Božím pověřením čtyři kováři, aby tyto rohy srazili (Za 2,1-4); na inspekční cestu se vydávají čtyři vozy (Za 6,1-7).

Symbolická souvislost čísla 4 s Boží slávou a Božím trůnem ukazuje na vládu celému světu (do čtyř stran). Významný text pracující s touto symbolikou (Ez 1; 10; paral. Zj 4.5 aj.) mluví o čtyřech bytostech kolem Božího trůnu, každá se 4 tvářemi (tetramorf). Tato symbolika má však zřetelný původ v babylónské kosmologii a opět souvisí se čtyřmi světovými stranami resp. ročními dobami. Z tohoto textu (nebo ze stejného zdroje) odvodil Ireneus symboliku čtyř evangelistů. Podrobněji viz bytost.

Narozdíl od trojky se čtyřka velmi málo uplatňuje v kultu. Čtyřdenní úkony, lhůty či periody nejsou obvyklé. Zato má významnou roli v uspořádání kultického prostoru a jeho výbavy. Např. rozměry vybavení svatyně: Ex 25-27; 1Kr 7; parametry oltáře v Ezechielově chrámu: Ez 43,14-20.

V rabínské literatuře, v gnosi a kabale se objevují spekulace o 4 písmenech Božího jména JHVHtetragramu. Ve zcela pokleslé magické poloze je tato symbolika užita na magických amuletech typu abraxas, což je odvozeno od nápisů (řeckým písmem) abrasax vzniklých metatezí z arbasax ('arba` = hebr. čtyři). Některé zobrazují božstvo v symbolické podobě kohouta se jménem iaó abrasax, čili JHWH Tetragram. Tím je význam tertagramu, který měl bránit magickému zneužití Božího jména, zcela postaven na hlavu. Abraxasy jsou doloženy z doby od 2. stol. n. l., zejm. z Egypta.

Viz též čísla.