Sedět

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: sedět

autor: Sláma Petr    
       
předcházející heslo: seder        
následující heslo: sedm

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. j-š-b, řec. kathizó nebo oikó; sloveso pro zaujetí tělesné polohy, při níž člověk spočívá se vzpřímeným trupem na svých hýždích. Jako protiklad putování bývá použito ve smyslu nalézt někde dočasný nebo trvalý domov, takto např. po vyhnání od tváře Hospodinovy o Kainovi (Gn 4,16), po vzájemném rozchodu o Abrahámovi a Lotovi (Gn 13,12), ale především opakovaně v zemi zaslíbené o Izrael (Lv 25,15; Nu 33,52nn; Dt 19,1; Iz 32,18). S ohledem na zvyk vladařů vynášet svá rozhodnutí vsedě bývá slovesa s. použito také ve významu soudit (Ex 18,4 o Mojžíšovi; Mt 19,28 o apoštolech; Mt 27,19 o Pilátovi), vyučovat (Mt 13,1nn; Mk 4,1nn o Ježíšovi) nebo vládnout (1S 4,4 o Hospodinu sedícím na cherubech; 1Kr 1; 1Kr 22,10; Iz 6,1; Mt 29,15nn; Zj 4,2nn). Slovesa se s. používá také v souvislosti se stolováním (1S 20,5), odpočinkem (Sd 3,20n), vyčkáváním (Gn 18,1; Gn 21,16; Rt 3,18) nebo pokáním (Jon 3,6; L 10,13).