Lot

heslo: Lot

autor: Nováková Zora    
       
předcházející heslo: los        
následující heslo: Lótan

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. lót (z hebr. kořene l-w-t, clonit, zaclonit). Synovec Abramův (viz Abraham), syn Abramova bratra Hárana, který zemřel (Gn 11,28) ještě před tím, než Terach, otec Abramův, Náchorův a Háranův, vzal Abrama, Lota a Abramovu ženu Sáraj (viz Sára) a vyšli spolu z kaldejského Uru a usadili se v Cháranu (Gn 11,31). Lot měl dvě sestry, Milku, kterou si vzal Náchor, a Jisku. L. je postava figurující v několika důležitých příbězích tzv. abrahamovského cyklu (Gn 11,10-25,18).

1. L. je charakteristický úzkým vztahem k Abra(ha)movi. Je spoluputovatel – když na Hospodinovu výzvu Abram vyšel z Cháranu do země kenaanské (Gn 12,1) (viz Kenaanci), Lot vyšel s ním (Gn 12,4n). Podle kontextu Lot putoval za dnů hladu s Abramem i do Egypta a zpět (Gn 13,1), kde oba nabyli velkého majetku (Gn 13,5), a proto se po roztržkách mezi pastýři Abramovými a L. rozdělili (Gn 13,8n). Lot si vybral krajinu podél Jordánu směrem k Soáru, která vypadala jako zahrada Hospodinova, jako země egyptská. Usadil se v městech u Sodomy, jejíž obyvatelé byli hříšní (Gn 13,13), s celým svým domem. L. i po oddělení se (mezi Bét-elem a Ajem) od Abrama, zůstává s ním v úzkém vztahu. Přirovnání k zemi egyptské může znamenat příslib zevní hojnosti, ale i vnitřní hříšnosti (srv. lid vyvedený z Egypta reptá a připomíná si plné egyptské hrnce – Ex 16,3).

Při neúspěšné vzpouře pěti králů té krajiny (král sodomský, gomorský, ademský, sebójský a belský/soárský) proti čtyřem králům v čele s Kedorláomerem, který sodomské 12 let zotročoval, byl unesen ze Sodomy také Lot s celým jeho jměním (Gn 14,12). Abram jej pak se svými 318 zasvěcenci (podle gematrie je 318 číselná hodnota jména Elíezer = můj Bůh je pomoc) osvobodil a Kedorlaoméra porazil (Gn 14,15n), za což pak byl požehnán Malkísedekem, králem šalemským, knězem Boha Nejvyššího (Gn 14,18n).

V příběhu o zničení Sodomy Lot přijímá dva posly (viz anděl), kteří zde reprezentují samotného Hospodina (srv. uvození Hospodin řekl.. Gn 19,16-18). Před muži sodomskými, kteří je chtěli poznat (hebr. j-d-` = poznat i ve smyslu sexuálním) je chtěl ochránit zprvu tak, že jim nabídl své dvě dcery, které muže nepoznaly. Jde o výraz naprosté zvrácenosti sodomských, kteří násilně potírají základní právo hosta na pokojný pobyt v cizím městě. Poslové Lota s jeho ženou a dcerami, jejichž budoucí manželé se oznámení soudu vysmáli, vyvedli z města. Lot svou prosbou, aby nemusel na horu (Gn 19,18n), nýbrž do maličkého města (Soár), toto město zřejmě od zkázy zachránil (Gn 19,20-22). Proměnění Lotovy ženy v solný sloup má snad vysvětlit solné útvary v blízkosti dnešního Mrtvého moře. Místní Arabové jej dnes nazývají Lotovým jezerem.

V etiologickém příběhu o zplození Moába (hebr. z otce zplozený; Gn 19,37) a Amóna (resp. Ben-Amí, tj. syn z lidu mého; Gn 19,38) se zpětně vysvětluje původ a blízkost těchto dvou národů s kmeny Izraele (srv. Dt 2,9.19) . Lotovy dcery svým činem daly otci potomky, čímž zachránily jeho rod. Jako příbuzný Abramův (Gn 19,29), i jako muž spravedlivý, má L. Hospodinovu přízeň (Gn 19,16); uchýlení do krajin na první pohled oplývajících hojností, uvnitř však zkažených, Lota a jeho rodinu natrvalo poznamenává.

2. V NZ se L. spojuje a srovnává převážně s motivem soudu (L 17,28-32; 2Pt 2,7) – spravedlivého potrestání hříšníků oproti vysvobození spravedlivého – jako s ilustrací nadcházejícího dne Hospodinova.

3. lot (kral.) – výraz pro šekel, v. t. váhy.