Sára, Sáraj

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Sára, Sáraj

autor: Prudký Martin    

předcházející odkazové heslo: sapientní literatura      
předcházející heslo: Sancheríb        
následující heslo: saranče

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
1. manželka Abrahamova, matka Izákova, pramatka Izraele (Gn 11,29n).

1.1 Jméno v obou hebr. variantách (sáraj, resp. sárá, srv. Gn 17,15n) znamená Kněžna, urozená žena (srv. 1Kr 11,3 aj.). Změna jména je znamením proměny života Boží smlouvou (Gn 17,15n; v. t. jméno 2c), přímo souvisí se změnou jména jejího muže a s nahlášením jména jejího zaslíbeného syna.

1.2 Ve SZ patří S. jako manželka Abrahamova k nejdůležitějším vedlejším postavám praoteckých příběhů, je však zmiňována pouze v abrahámovském cyklu. Týká se jí především zaslíbení [daru] syna, resp. hojného potomstva, které Hospodin spolu se zaslíbením [daru] země dal Abramovi na počátku jeho cesty (Gn 12,1-3). Od samého začátku genealogicky orientovaných praoteckých příběhů je ovšem zásadní komplikací Sářina neplodnost (Gn 11,30), nemožnost přirozenou cestou mít s Abramem syna (srv. Gn 16,1n). Tato zápletka je opakovaně podpořena řadou motivů, např. věkem S. (Gn 17,17; Gn 18,11n), kontrastně pak její krásou (Gn 12,11) a ohrožením legitimity jejího dítěte (Gn 12,15n; Gn 20,2n). Narození zaslíbeného syna je tak vypravěčsky podáno jako čirý Boží dar (Gn 21,1-2), resp. naplnění Hospodinem daného zaslíbení (Gn 18,10n).

Mimo praotecká vyprávění knihy Gn je v SZ S. zmíněna pouze v Iz 51,2, a to příznačně po boku Abrahama a v souvislosti s darem syna jako projevem Božího požehnání, jež utváří Izrael.

1.3 V NZ je S. uváděna v několika tématických souvislostech. V Ř 4,19 a Ř 9,9 není jako matka zaslíbeného Izáka pro ap. Pavla jen pramatkou Izraele, nýbrž i typem postavy, jež je svědectvím víry. V Žd 11,11 se dokonce v paralele k Abrahamovi argumentuje její osobní vírou, resp. důvěrou v Boží zaslíbení.

V Ga 4,23-31 je protikladné postavení S. a její otrokyně Hagar užito pro alegorický výklad otázky křesťanské svobody od zákona.

2. Postava příběhů deuterokanonické knihy Tóbijáš; démonem posedlá dcera Reúelova, jež se stala ženou Tobijáše a byla vysvobozena ze svého prokletí (Tób 7,9n).