Svatodušní svátky

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Svatodušní svátky

autor: Tomášek Petr    
       
předcházející heslo: svátky        
následující heslo: svatojánský chléb

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
křesťanský svátek, který je připomínkou seslání Ducha svatého a vzniku prvotní církve, jak je popisují Sk 2. Sv. svátky navazují na židovský svátek letnic (šavu'ot), který se slaví 50 dnů po Velikonocích (pesach). Ten byl původně zemědělským svátkem, kdy se do jeruzalémského chrámu přinášely prvotiny z úrody. Po zničení chrámu však byl v židovství reinterpretován jako svátek daru Tóry. Jelikož se událost seslání Ducha svatého udála podle Sk 2 právě o tomto židovském svátku, slaví křesťané sv. svátky také 50 dnů (ovšem) po křesťanských Velikonocích. Ze čtyř evangelistů je Lukáš jediný, kdo nás o události seslání Ducha svatého zpravuje. Stejně jako Ježíš začíná svou dráhu křtem, při kterém na něj sestoupil Duch svatý (L 3,22), podobně je tomu s církví ve Sk 2. Zde je ovšem ještě míněna církev sestávájící převážně z diasporních židů (Sk 2,5), vznik církve z pohanů je situován až do Sk 10. Právě vzniklá církev zde není charakterizována jen zázrakem porozumění cizím řečem (které bývá často interpretováno v souvislosti s extatickými praktik mluvení jazyky), ale též Petrovým kázáním. Sv. svátky byly prvotní církví chápány v souvislosti s Velikonocemi a doba mezi oběma svátky byla dobou slavnostní. Toto pojetí však bylo v katolické církvi od poč. 4. stol až do zavedení pokoncilní liturgie zatlačeno do pozadí, když sv. svátkům předcházel postní týden.