Kumrán
heslo: Kumrán
autor: Pokorný Petr
předcházející heslo: kult panovníků
následující heslo: kůň
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
sídliště starověké žid. sekty u Mrtvého moře; Kumránské texty, jinak též Svitky od Mrtvého moře (Death Sea Scrolls) – souhrnný název textů nalezených v jeho blízkosti a zřejmě pocházejících z jeho knihovny.
1. Sídliště a jeho dějiny
Archeologicky prozkoumané sídliště na svahu na záp. části sv. konce Mrtvého moře nedaleko pramene ain Fešcha, jižně od ústí vádí Qumrán do moře vzbudilo pozornost vědců po náhodném nálezu starověkých hebrejských rukopisů v nedaleké jeskyni roku 1947. Vykopávky probíhaly následujících deset let. Ukázalo se, že na základech starších sídlišť (na ně se snad vztahují informace o kultivaci hor a stepi v Iz 15,61-62 a v 2Pa 26,10) tu v době od poloviny 2. st. př. n. l. do roku 68/69 n. l. sídlilo neortodoxní židovské společenství, patrně část sekty esejců (asi dvě stě lidí), kteří se oddělili od chrámového kultu v Jeruzalémě, měli pevné řády, studovali Písmo, žili bohatým liturgickým životem, kultivovali poušť a patrně ovlivňovali své okolí. Nelze však doložit, že např. Jan Křtitel, Ježíšův bratr Jakub nebo snad i sám Ježíš patřili ke kumránské sektě, natož že by dokonce někdo z nich byl totožný s jejím duchovním otcem – Učitelem spravedlnosti. Není pro to nejmenší doklad, odporuje to obecně přijatému datování života Učitele spravedlnosti do 2. st. př. n. l., a zejména to nelze sloučit s učením a působením těchto postav, jak je známe z dochovaných pramenů. Taková údajně vědecká senzační zjištění vzbudila koncem 20. stol. rozruch, ale byla brzy přesvědčivě vyvrácena. Jisté – a pro nás významné – je však již to, že vliv esejců zasahoval široké vrstvy palestinského obyvatelstva a že Ježíš i první křesťané na něj mohli a snad i museli reagovat.
Sekta se do K. uchýlila zřejmě již na začátku vlády Hasmoneovců, kteří z hlediska ustanovení Zákona byli nelegitimními (z Áronova rodu nepocházejícími) veleknězi. Oddělení od chrámového kultu bylo provázeno oddělením od zbytku Zbožných (chasidů), patrně předchůdců pozdějších farizeů. Krizi společenství v K. způsobilo zemětřesení r. 31 př. n. l. (poškození budov i cisteren), ale jeho zánik přivodili až Římané, kteří tudy táhli obléhat Jeruzalém za války židovské v zimě 68/69 n. l. Potom sídliště užívala římská posádka, patrně jen do pádu Masady a definitivního konce tzv. první revolty v roce 74 n. l.
Jak ukazuje plánek ohrazeného sídliště, kromě čtvercové hlavní budovy s písárnou (skriptoriem) kuchyní, refektářem (jídelnou) a hrnčířskou dílnou patřilo k areálu i několik cisteren, do nichž byla z přilehlých hor sváděna voda důmyslným kanalizačním systémem, dvě hrnčířské pece a všemu vévodila věž, která patrně mohla sloužit i jako astronomická pozorovatelna.
2. Texty
Texty z K. byly nalezeny v jedenácti jeskyních, zčásti odhalených až za pozdějších archeologických kampaní. Je téměř jisté, že svitky byly do jeskyní uloženy, aby ušly zničení (patrně před příchodem Římanů), a nemohly už být vyzvednuty, protože společenství bylo rozprášeno. Někteří jeho členové utekli do pevnosti Masada. Nalezené texty se označují podle svého původu z jednotlivých jeskyní – šifry 1Q (+ číslo nebo zkratka názvu) až 11Q. Většina textů je psána hebrejsky, menší část aramejsky, několik zlomků je popsáno řecky (nelze doložit, že by šlo o zlomky evangelií, jak zprvu tvrdili někteří badatelé, prakticky je to vyloučeno, proto tyto fragmenty nebyly zařazeny do souboru textů NZ). Materiálem, na němž byly kumránské texty psány, je kůže, v jednom případě jde o svitek měděný (3Q15). Největší množství materiálu pochází ze 4. jeskyně, žel právě v tomto případě jde o fragmenty. Kromě souvislých textů a jejich zlomků byly nalezeny i modlitební řemínky (fylaktéria) s vyznáním Šemá Jisráel.
Velká část textů z K. má význam pro poznání heterodoxních židovských proudů, mnoho z nich však má i přímý význam pro výklad NZ. Uvedeme jen příklady: Řád pospolitosti
(1QS, dříve DSD) obsahuje pravidla života, z nichž zaujmou výzvy nenávidět syny tmy
(i když nejsou spojeny s návodem k násilí), které mohou být pozadím výroků jako Mt 5,43b. Také hierarchické uspořádání společenství je zajímavé srovnat s tím, co známe o společenství Ježíšových žáků a o rané církvi, v níž takové rozvrstvení neexistovalo. Podobného typu je již dříve známý Damašský spis
(CD). Válka synů světla proti synům tmy
(1QM) je patrně mladším textem, který počítá s apokalyptickým konfliktem na konci věků, vybojovaným vítězně za pomoci andělů (sr. Mt 26,53). Komentář ke knize proroka Abakuka (1QpHab) je psán stylem tzv. pešeru (z hebr., sr. Kaz 8,1) – výkladu, který předpokládá gramatické znalosti, zkoumá souvislosti s jinými texty (intertextualita), hledá alegorie, rozvíjí spekulace, ale stále sleduje text. Chvalozpěvy
(1QH) dokládají, že doba na přelomu letopočtů byla dobou renesance žalmové literatury (v 1QH IV,33 čteme o synech zalíbení
; sr. L 2,14). 1QIsa a 1QIsb jsou texty prorocké knihy Izajáš. V K. (zejm. ve 4. jeskyni) se dochovaly texty téměř celého Písma (SZ), které prozrazují, že text byl již tehdy pečlivě tradován a kriticky tříděn (rukopisy biblické). Některé z těchto textů pocházejí patrně z doby před založením sídliště. Měděný svitek 3Q15 obsahuje údaje o pohádkově bohatém pokladu. Je to alegorie nebo zpráva o reálném chrámovém pokladu? V tomto případě není ani jisté, zda jde o text z knihovny v K.
Čtvrtá jeskyně obsahuje nejen biblické texty, ale i hebrejské znění deuterokanonických nebo pseudepigrafních knih SZ, které byly dříve známy jen v překladech, biblické komentáře a další verzi Damašského spisu
(4QD; existuje ještě i další kopie – 6QD). V době pokusů o senzační nové interpretace nálezu vzbudil pozornost fragment 4Q246, v němž se mluví o Synu Nejvyššího
a zejména 4Q285. Byl interpretován jako text, z něhož mohla být odvozena křesťanská idea zabitého Mesiáše. Ukázalo se však, že často citovaný 4. řádek 5. fragmentu je třeba přeložit ...předák společenství je zabil
(nikoli zabili předáka...
). V 4QMMT – tzv. Dopisu Učitele spravedlnosti
se mluví o skutcích Zákona
(4Q398; sr. ta erga tú nomú v Ga 2,16a; Ř 2,15; 3,20 aj) – ma`aseh ha-Torah (odtud odvozena zkratka). 11Q Melchisedech obsahuje fragment scény z nebeského soudu – sporu mezi Melchisedechem (v. Malkísedek) a jeho oponentem Beliálem. Český překlad základních textů z K. od Stanislava Segerta vydalo Centrum biblických studií v Praze.