Esejci

heslo: esejci

autor: Mrázek Jiří    
       
předcházející heslo: Esarchadón        
následující heslo: eschatologie

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků jedno z hnutí (sekt) uvnitř židovství novozákonní doby. Na rozdíl od farizeů nebo saduceů neměli a zřejmě ani nevyhledávali zastoupení v oficiálních strukturách, ani ve veřejném životě. Usilovali o komunitní život ve zbožném ústraní – podle některých pramenů se zdá, že na poušti, podle jiných měli svá centra i ve velkých městech, i zde se však zřejmě snažili o izolaci od světa. Byli proto ostatnímu světu mnohem tajuplnější než jiná hnutí, a například Josef Flavius jim ve svém pojednání věnuje mnohem více místa než farizeům a saduceům dohromady. Obvykle se dnes předpokládá, že právě esejci obývali Kumrán. Úplně jednoznačné to však není. Podle Flaviových údajů praktikovali tuhou askezi s přísnou disciplínou (podřízeni svým vlastním představeným), den trávili starobylými modlitbami, prací a majetek měli společný. Věřili v nesmrtelnou duši a očekávali blaženou odměnu po smrti, která pro ně byla vysvobozením z těla.

V Bibli o nich nejsou přímé zmínky, nepřímo lze chápat Ježíšovy výzvy k milování nepřátel (L 6,27-36par) jako polemiku proti pravidlu esejců z Kumránu, kteří měli zakázáno rouhačům (před eschatologickým bojem) škodit, ale měli je nenávidět (aby nezaměnili hodnoty): 1QS X,19n). Ježíš byl přesvědčen, že odpuštěním lze zlo od zlého člověka oddělit.

Závažný význam pro biblistiku má skutečnost, že mezi texty Kumránského společenství se dochovala většina knih SZ, v zápisu o mnoho starším než většina do té doby známých rukopisů.