Áron
heslo: Áron
autor: Dušek Jan
předcházející heslo: Aróer
následující heslo: Áronské požehnání
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. 'aharón; vlastní jm. Mojžíšova bratra, význam jména je nejasný.
V hebr. Bibli (SZ) je Á. zmíněn více než třistakrát, z toho většinou v Pentateuchu a v kněžské literatuře. Mimo tyto texty je jméno Á. doloženo v knihách historických (např. Joz 24,5; 1S 12,6.8 atd.), jednou u Proroků (Mi 6,4) a devětkrát v Žalmech. V Pentateuchu je Á. zmíněn v pozdních textech v Ex-Nu. Staré tradice (Jahvista a Elohista) podávají nejasný obraz o A. a nikdy zde není zmiňován ve funkci kněze: Á., lévijec (Ex 4,14), bratr Mojžíšův a jeho mluvčí (Ex 4,14-16) pro Hebrejce (Ex 4,27-31), A. doprovází Mojžíše při prvním jednání s faraónem (Ex 5,1-20). Role Á. je v dalším příběhu Ex nejasná, nicméně jej nacházíme po boku Mojžíše v boji s Amálekem (Ex 17,8-10) a na Sínaji (Ex 19,24; 24,1.9-11). Á. byl pověřen Mojžíšem, aby ho nahradil během svého pobytu na hoře (Ex 24,14), a Á. nechává lid upadnout do nevěry při zhotovení zlatého telete (Ex 32,1-6.21.35; Dt 9,8-21; Sk 7,40-41). Se sestrou Mirjam popírá Á. prorockou autoritu Mojžíše (Nu 12,1-15). Tradice kněžského kodexu (P) uvádí více detailů ohledně Árona: Á. je synem Amrama a Jókebedy (Ex 6,20), starší bratr Mojžíšův (Ex 7,7); s manželkou Elíšebou má A. čtyři syny: Nádab, Abíhú, Eleazar a Ítamar (Ex 6,23). Tradice P klade důraz na fakt, že Á. je Mojžíšovým spolupracovníkem: A. je Mojžíšovým prorokem (hebr. náví', Ex 7,1), jak v jednáních s faraónem, tak ve styku s lidem (Ex 7,1-22; 8,1-15; 9,8; 11,10), a též Mojžíšovým pomocníkem při vyjití z Egypta (Ex 12,1.28.50) a při pochodu pouští (Ex 16; Nu 1-20) až do své smrti po nevěře u Vod Meríba (Nu 20,12) na hoře Hór (Nu 20,22-29; 33,38-39; Dt 32,50-51; = Mósera Dt 10,6?). A. a jeho synové jsou vybráni ke kněžskému úřadu (Ex 28,1; 29,44; Lv 8-9) při ustanovení bohoslužby v Ex 25-31; 35-40, a navzdory odporu lévijce Kóracha jsou potvrzeni v tomto úřadu Hospodinovým soudem a skutečností, že vykvetla A. hůl (Nu 17,16-26; Žd 9,4). Kněz
Á. (Ex 31,10; 35,19; 39,41; Lv 7,34) je praotcem kněžského rodu Áronovi synové
(Ex 28,1; Lv 1,5.8; 7,33-35; Nu 3,2-4; 18,1-20; Joz 21,4.10-19; 1Pa 5,26-41; 6,34-45; 24,1-19; Áronova dcera
L 1,5), Áronův dům
(Ž 115,10.12; 118,3; 135,19) nebo jen Áronovci
(1Pa 12,28; 27,17). V době perské je A. považován za prvního velekněze (Ezd 7,5): vývoj konceptu od Á. lévijce po A. velekněze je nejasný. V době helénistické, tedy v době velekněží (Sír 50,1-21), je Á. oslavován v Sír 45,6-22.25. V NZ nemá A. příliš důležité místo: kromě L 1,5 a Sk 7,40 je Á. zmíněn v Žd v textu o Kristově velekněžství; Kristovo kněžství je podobné kněžství A. (obojí je povoláním, Žd 5,4), ale Kristovo kněžství Á. přesahuje (Žd 7), Kristovo kněžství je podle řádu Melchisedechova
(Žd 7,11) (v. t. Malkísedek).