Sofonjáš: Porovnání verzí
ebs>Moravec Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
}} | }} | ||
hebr. m. jm. vyskytující se v SZ několikrát: 1) Prorok, syn Kúšiho (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,1 Sf 1,1]</span>), současník Náhuma a počátků Jeremjáše. 2) Vlivný kněz (ČEP: Sefanjáš), posel krále Sidkijáše k Jeremjášovi (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_21,1;_37,3 Jr 21,1; 37,3]</span>). Byl zřejmě Jeremjášovi nakloněn (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_29,24-39 Jr 29,24-39]</span>), a proto není jmenován mezi těmi, kdo nad prorokem vykonávali rozsudek (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_38,1-4 Jr 38,1-4]</span>). Odsouzen bab. králem k smrti (52,24nn). 3) Chrámový služebník (ČEP: Sefanjáš) ze synů Kehatových (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Pa_6,21 1Pa 6,21]</span>). 4) Jméno otce Jóšijáše, jednoho z vlivných navrátilců z exilu (ČEP: Sefanjáš) viz <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Za_6,10.14 Za 6,10.14]</span>. V. t. [[Sefanjáš]]. | hebr. m. jm. vyskytující se v SZ několikrát: 1) Prorok, syn Kúšiho (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,1 Sf 1,1]</span>), současník Náhuma a počátků Jeremjáše. 2) Vlivný kněz (ČEP: Sefanjáš), posel krále Sidkijáše k Jeremjášovi (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_21,1;_37,3 Jr 21,1; 37,3]</span>). Byl zřejmě Jeremjášovi nakloněn (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_29,24-39 Jr 29,24-39]</span>), a proto není jmenován mezi těmi, kdo nad prorokem vykonávali rozsudek (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_38,1-4 Jr 38,1-4]</span>). Odsouzen bab. králem k smrti (52,24nn). 3) Chrámový služebník (ČEP: Sefanjáš) ze synů Kehatových (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Pa_6,21 1Pa 6,21]</span>). 4) Jméno otce Jóšijáše, jednoho z vlivných navrátilců z exilu (ČEP: Sefanjáš) viz <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Za_6,10.14 Za 6,10.14]</span>. V. t. [[Sefanjáš]]. | ||
<div class="noautonum">__TOC__</div> | |||
== 1. Prorok == | |||
Časově první ze <q>tří proroků doby temna</q>, je uvedený nápadně dlouhým rodokmenem, což naznačuje význam rodu. Mohl být pravnukem krále [[Chizkijáš|Chizkijáše]]. Genealogie však může též napravit dojem z podezřelého jména otcova (''Kúši''= Ethiopan, srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Am_9,7 Am 9,7]</span>). Prorokovo jméno (hebr. <span {{Hebr}}>c<sup>e</sup>fanjá</span>= <q>[[Hospodin]] chrání</q> nebo <q>Hospodin ukryl</q>) může naznačovat něco z jeho zvěsti nebo údělu. | |||
Vystoupil za judského krále [[Jóšijáš|Jošijáše]] (639-609 př. n. l.), zřejmě ještě před jeho reformou kultu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=2Kr_22n 2Kr 22n]</span>), tedy kolem 630 př. n. l. V zemi ještě vládly zlořády z doby krále [[Manases|Manasesa]]. Je možné, že měl na reformu vliv svým vystoupením a že na její dodržování dohlížel (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,4 Sf 1,4]</span>). I o tomto proroku víme jen to, co vyčteme z jeho knihy. Podle podrobných místních údajů (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,10n Sf 1,10n]</span>) žil v Jeruzalémě. | Vystoupil za judského krále [[Jóšijáš|Jošijáše]] (639-609 př. n. l.), zřejmě ještě před jeho reformou kultu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=2Kr_22n 2Kr 22n]</span>), tedy kolem 630 př. n. l. V zemi ještě vládly zlořády z doby krále [[Manases|Manasesa]]. Je možné, že měl na reformu vliv svým vystoupením a že na její dodržování dohlížel (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,4 Sf 1,4]</span>). I o tomto proroku víme jen to, co vyčteme z jeho knihy. Podle podrobných místních údajů (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,10n Sf 1,10n]</span>) žil v Jeruzalémě. | ||
== 2. Kniha == | |||
zařazená mezi [[malí proroci|Malé proroky]], se dělí na tři části, jež odpovídají zvěsti mnohých proroků: První (1,2 až 2,3) obsahuje zlověsti proti [[Judsko, judský|Judsku]] a [[Jeruzalém|Jeruzalému]]. Druhá (2,4-15) vyhlašuje soud nad národy. Třetí (3,1-20) přináší převážně zaslíbení. | |||
V první části prorok (podobně jako Ámos) vyhlašuje [[den]] Hospodinův (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,7 Sf 1,7]</span>), jenž nebude dnem slávy a vítězství, ale dnem soužení (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,15 Sf 1,15]</span>). Přijde jako ničivý trest (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,2n Sf 1,2n]</span>) na rozbujelé pohanství a cizácké vlivy (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,4-6.8n Sf 1,4-6.8n]</span>), zavedené Menašem a Amónem (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=2Kr_21 2Kr 21]</span>). Bůh se nesmíří s kořistnictvím kramářů, kteří myslí na svůj blahobyt, neboť neberou vážně Hospodina (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,10-13 Sf 1,10-13]</span>). Nikdo se nezajistí před dnem Hospodinovým; jeho temné líčení se stalo předlohou středověkého latinského hymnu ''Dies irae, dies illa'' (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,14-18 Sf 1,14-18]</span>). Pro pokorné je tento výhled výzvou k hledání spravedlnosti (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_2,1-3 Sf 2,1-3]</span>). Slůvko <q>snad</q> (podobně <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Am_5,15 Am 5,15]</span>) chrání před magickým nebo záslužnickým chápáním pokory (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_2,3 Sf 2,3]</span>). | V první části prorok (podobně jako Ámos) vyhlašuje [[den]] Hospodinův (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,7 Sf 1,7]</span>), jenž nebude dnem slávy a vítězství, ale dnem soužení (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,15 Sf 1,15]</span>). Přijde jako ničivý trest (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,2n Sf 1,2n]</span>) na rozbujelé pohanství a cizácké vlivy (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,4-6.8n Sf 1,4-6.8n]</span>), zavedené Menašem a Amónem (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=2Kr_21 2Kr 21]</span>). Bůh se nesmíří s kořistnictvím kramářů, kteří myslí na svůj blahobyt, neboť neberou vážně Hospodina (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,10-13 Sf 1,10-13]</span>). Nikdo se nezajistí před dnem Hospodinovým; jeho temné líčení se stalo předlohou středověkého latinského hymnu ''Dies irae, dies illa'' (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_1,14-18 Sf 1,14-18]</span>). Pro pokorné je tento výhled výzvou k hledání spravedlnosti (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_2,1-3 Sf 2,1-3]</span>). Slůvko <q>snad</q> (podobně <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Am_5,15 Am 5,15]</span>) chrání před magickým nebo záslužnickým chápáním pokory (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_2,3 Sf 2,3]</span>). | ||
Řádek 19: | Řádek 21: | ||
Třetí část prorocké zvěsti (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,1-13 Sf 3,1-13]</span>) začíná novou hrozbou vzpurnému městu Jeruzalému, jeho velmožům, chvástavým prorokům a kněžím, znásilňujícím zákon (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,1-5 Sf 3,1-5]</span>). Svým postavením uprostřed lidu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,3 Sf 3,3]</span>) vytěsňují spravedlivého Hospodina, který jediný chce a má být uprostřed (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,5 Sf 3,5]</span>), aby tu zanechal svůj lid (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,12 Sf 3,12]</span>), chránil jej od zlého (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,15 Sf 3,15]</span>) a posléze jej i zachránil a spasil (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,17 Sf 3,17]</span>). Kdo se nedá varovat soudem nad národy (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,6n Sf 3,6n]</span>), bude sám muset projít očistným soudem, který zničí pyšné, ale zachová třebas chudý pozůstatek Izraele (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,8-13 Sf 3,8-13]</span>). Zvěst končí výzvou k chválám Krále Izraele, Hospodina, který je uprostřed svého lidu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,17 Sf 3,17]</span>). Závěrečný slib shromáždění a záchrany (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,19n Sf 3,19n]</span>) se měl naplnit nikoli změněním údělu, tj. návratem z exilu, ale až příchodem Immanuele (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_7,14 Iz 7,14]</span>) v NZ. | Třetí část prorocké zvěsti (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,1-13 Sf 3,1-13]</span>) začíná novou hrozbou vzpurnému městu Jeruzalému, jeho velmožům, chvástavým prorokům a kněžím, znásilňujícím zákon (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,1-5 Sf 3,1-5]</span>). Svým postavením uprostřed lidu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,3 Sf 3,3]</span>) vytěsňují spravedlivého Hospodina, který jediný chce a má být uprostřed (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,5 Sf 3,5]</span>), aby tu zanechal svůj lid (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,12 Sf 3,12]</span>), chránil jej od zlého (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,15 Sf 3,15]</span>) a posléze jej i zachránil a spasil (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,17 Sf 3,17]</span>). Kdo se nedá varovat soudem nad národy (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,6n Sf 3,6n]</span>), bude sám muset projít očistným soudem, který zničí pyšné, ale zachová třebas chudý pozůstatek Izraele (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,8-13 Sf 3,8-13]</span>). Zvěst končí výzvou k chválám Krále Izraele, Hospodina, který je uprostřed svého lidu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,17 Sf 3,17]</span>). Závěrečný slib shromáždění a záchrany (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,19n Sf 3,19n]</span>) se měl naplnit nikoli změněním údělu, tj. návratem z exilu, ale až příchodem Immanuele (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_7,14 Iz 7,14]</span>) v NZ. | ||
== 3. Teologie == | |||
Ze zvěsti proroka S. můžeme vysledovat, jak sz. [[proroctví]] připravovala cestu [[deuteronomistické dějepravné dílo|deuteronomistické]] reformě. Proroci připomínali odpovědným představitelům lidu i králům závazky [[zákon|Zákona]] a tím i odpovědnost za stav náb. a života v zemi a za její budoucnost. Poselství o ''dni Hospodinově ''aktualizuje výstrahy Ámosovy (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Am_5,18n Am 5,18n]</span>) a Izajášovy (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_2,7nn Iz 2,7nn]</span>). Též osudný protiklad pýchy a pokory je znám z dřívějších proroků Ámosa, Izajáše a Micheáše. Jen myšlenka sv. <q>pozůstatku</q>, kral. <q>ostatku</q>, (<span {{Hebr}}>š<sup>e</sup>'ár</span>) vede ještě hlouběji dělící čáru mezi národem a věřícím společenstvím. Sofonjáš podobně jako Izajáš (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_1,27 Iz 1,27]</span>) spojuje [[Ámos|Ámosův]] důraz na ničivý a [[Ozeáš|Ozeášův]] výchovný a očistný aspekt [[soud, soudit|soudu]] a doplňuje jej zaslíbením [[spása, spasit|spásy]], do níž jsou zahrnuty i cizí [[národ|národy]] (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,9n Sf 3,9n]</span>). Zde jsou patrné stopy exilní kompozice prorockého materiálu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sf_3,19n Sf 3,19n]</span>), vyzvedávající Hospodinovu suverenitu v soudu i v záchraně, na niž navazuje nz. svědectví. | |||
[[Kategorie: biblické knihy]] | [[Kategorie: biblické knihy]] | ||
[[Kategorie: Bible]] | [[Kategorie: Bible]] | ||
[[Kategorie: Heryán Miroslav (autor)]] | [[Kategorie: Heryán Miroslav (autor)]] | ||
Aktuální verze z 19. 12. 2023, 18:47
heslo: Sofonjáš
autor: Heryán Miroslav
předcházející heslo: Sófar Naamatský
následující heslo: socha
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. m. jm. vyskytující se v SZ několikrát: 1) Prorok, syn Kúšiho (Sf 1,1), současník Náhuma a počátků Jeremjáše. 2) Vlivný kněz (ČEP: Sefanjáš), posel krále Sidkijáše k Jeremjášovi (Jr 21,1; 37,3). Byl zřejmě Jeremjášovi nakloněn (Jr 29,24-39), a proto není jmenován mezi těmi, kdo nad prorokem vykonávali rozsudek (Jr 38,1-4). Odsouzen bab. králem k smrti (52,24nn). 3) Chrámový služebník (ČEP: Sefanjáš) ze synů Kehatových (1Pa 6,21). 4) Jméno otce Jóšijáše, jednoho z vlivných navrátilců z exilu (ČEP: Sefanjáš) viz Za 6,10.14. V. t. Sefanjáš.
1. Prorok
Časově první ze tří proroků doby temna
, je uvedený nápadně dlouhým rodokmenem, což naznačuje význam rodu. Mohl být pravnukem krále Chizkijáše. Genealogie však může též napravit dojem z podezřelého jména otcova (Kúši= Ethiopan, srv. Am 9,7). Prorokovo jméno (hebr. cefanjá= Hospodin chrání
nebo Hospodin ukryl
) může naznačovat něco z jeho zvěsti nebo údělu.
Vystoupil za judského krále Jošijáše (639-609 př. n. l.), zřejmě ještě před jeho reformou kultu (2Kr 22n), tedy kolem 630 př. n. l. V zemi ještě vládly zlořády z doby krále Manasesa. Je možné, že měl na reformu vliv svým vystoupením a že na její dodržování dohlížel (Sf 1,4). I o tomto proroku víme jen to, co vyčteme z jeho knihy. Podle podrobných místních údajů (Sf 1,10n) žil v Jeruzalémě.
2. Kniha
zařazená mezi Malé proroky, se dělí na tři části, jež odpovídají zvěsti mnohých proroků: První (1,2 až 2,3) obsahuje zlověsti proti Judsku a Jeruzalému. Druhá (2,4-15) vyhlašuje soud nad národy. Třetí (3,1-20) přináší převážně zaslíbení.
V první části prorok (podobně jako Ámos) vyhlašuje den Hospodinův (Sf 1,7), jenž nebude dnem slávy a vítězství, ale dnem soužení (Sf 1,15). Přijde jako ničivý trest (Sf 1,2n) na rozbujelé pohanství a cizácké vlivy (Sf 1,4-6.8n), zavedené Menašem a Amónem (2Kr 21). Bůh se nesmíří s kořistnictvím kramářů, kteří myslí na svůj blahobyt, neboť neberou vážně Hospodina (Sf 1,10-13). Nikdo se nezajistí před dnem Hospodinovým; jeho temné líčení se stalo předlohou středověkého latinského hymnu Dies irae, dies illa (Sf 1,14-18). Pro pokorné je tento výhled výzvou k hledání spravedlnosti (Sf 2,1-3). Slůvko snad
(podobně Am 5,15) chrání před magickým nebo záslužnickým chápáním pokory (Sf 2,3).
Druhá část je zaměřena na pohanské národy, okolní i vzdálené. První výrok je adresován Pelištejcům, kteří v době soudců a prvních králů bývali stálou hrozbou (Sf 2,4-7); další proti Moábu a Amónu (Sf 2,8-11), na nichž se naplní dávné kletby (Dt 23,3n), ale s konečným cílem přivést je k adoraci Hospodina (Sf 2,11). Spojení zlověstí proti Kúšijcům a Ašúru je dáno nejen historickými zkušenostmi s oběma velmocemi – Egyptem a Asýrií – ale i jejich spřízněním
podle rodopisů synů Noeho jako potomků Chámových (Gn 10,6nn).
Třetí část prorocké zvěsti (Sf 3,1-13) začíná novou hrozbou vzpurnému městu Jeruzalému, jeho velmožům, chvástavým prorokům a kněžím, znásilňujícím zákon (Sf 3,1-5). Svým postavením uprostřed lidu (Sf 3,3) vytěsňují spravedlivého Hospodina, který jediný chce a má být uprostřed (Sf 3,5), aby tu zanechal svůj lid (Sf 3,12), chránil jej od zlého (Sf 3,15) a posléze jej i zachránil a spasil (Sf 3,17). Kdo se nedá varovat soudem nad národy (Sf 3,6n), bude sám muset projít očistným soudem, který zničí pyšné, ale zachová třebas chudý pozůstatek Izraele (Sf 3,8-13). Zvěst končí výzvou k chválám Krále Izraele, Hospodina, který je uprostřed svého lidu (Sf 3,17). Závěrečný slib shromáždění a záchrany (Sf 3,19n) se měl naplnit nikoli změněním údělu, tj. návratem z exilu, ale až příchodem Immanuele (Iz 7,14) v NZ.
3. Teologie
Ze zvěsti proroka S. můžeme vysledovat, jak sz. proroctví připravovala cestu deuteronomistické reformě. Proroci připomínali odpovědným představitelům lidu i králům závazky Zákona a tím i odpovědnost za stav náb. a života v zemi a za její budoucnost. Poselství o dni Hospodinově aktualizuje výstrahy Ámosovy (Am 5,18n) a Izajášovy (Iz 2,7nn). Též osudný protiklad pýchy a pokory je znám z dřívějších proroků Ámosa, Izajáše a Micheáše. Jen myšlenka sv. pozůstatku
, kral. ostatku
, (še'ár) vede ještě hlouběji dělící čáru mezi národem a věřícím společenstvím. Sofonjáš podobně jako Izajáš (Iz 1,27) spojuje Ámosův důraz na ničivý a Ozeášův výchovný a očistný aspekt soudu a doplňuje jej zaslíbením spásy, do níž jsou zahrnuty i cizí národy (Sf 3,9n). Zde jsou patrné stopy exilní kompozice prorockého materiálu (Sf 3,19n), vyzvedávající Hospodinovu suverenitu v soudu i v záchraně, na niž navazuje nz. svědectví.