Pentateuch: Porovnání verzí
m (naimportována 1 revize) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
}} | }} | ||
termín antické i moderní biblistiky, označuje literární celek pěti [[Mojžíšovy knihy|Mojžíšových knih]] (sr. [[Tóra]]). | termín antické i moderní biblistiky, označuje literární celek pěti [[Mojžíšovy knihy|Mojžíšových knih]] (sr. [[Tóra]]). | ||
<div class="noautonum">__TOC__</div> | |||
== 1. Název == | |||
je odvozen krácením z řec. <span {{Rec}}>ho pentateuchos [biblos]</span> (= <q>pětičlenná [kniha]</q>, <q>pětidílka</q>). Vznikl patrně ve 2. st. v Alexandrii ([[Órigenés]]), od dob Tertuliánových je užíván i jako lat. termín ''Pentateuchum'', resp. ''Pentateuchus [liber]''. Na rozdíl od statutu (Tóra) či autorství (knihy Mojžíšovy) vyjadřuje kompoziční aspekt literárního celku a jeho oddělenost od knih následujících, zejm. Jozue (otázka tzv. ''Hexateuchu''). | |||
== 2. Obsah == | |||
Kompoziční celek P. zahrnuje pět svitků (bibl. <q>knih</q>), jež ve všech typech sz kánonu tvoří prvních pět knih Bible (viz [[Tóra]]): [[Genesis]], [[Exodus]], [[Leviticus]], [[Numeri]] a [[Deuteronomium]]. Hypotézy, jež pracují s představou širších literárních kompozic, odtud vyvozují další terminologii – např. ''Hexateuch'' (<q>šestidílka</q>) pro celek Gn až Joz nebo ''Eneateuch'' (<q>jedenáctidílka</q>) pro Gn až 2Kr. | |||
== 3. Charakteristika == | |||
Jakkoli má každá z pěti knih P. rysy relativní literární ucelenosti a samostatnosti (zejm. Gn a Dt), jako celek vytvářejí důmyslně strukturovanou lit. kompozici. Dějově tato kompozice zahrnuje vše, co patří k <q>principiální éře</q> existence <q>lidu Hospodinova</q>, [[Izrael, Izraelci|Izraele]], tedy příběhy předcházející vstupu do <q>země zaslíbené</q>, resp. životu v ní (zde narativně navazuje kompozice [[přední proroci|předních proroků]], tzv. [[deuteronomistické dějepravné dílo]]). V centru P. je rozsáhlá lit. kompozice <q>Zákona ze Sínaje</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_19 Ex 19]</span> až <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_10 Nu 10]</span>), jež definuje pravidla pro život Hospodinova lidu v zemi zaslíbené (m. j. [[Desatero]]) a vymezuje tím <q>syny Izraele</q> jako <q>lid zvláštní ... království kněží a národ svatý</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_19,4n Ex 19,4n]</span>). Toto jádro je z obou stran obklopeno příběhy o tom, jak Hospodin svůj lid zachraňuje a vede dějinami – komplexem příběhů o vyvedení z Egypta (exodus – <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_1-18 Ex 1-18]</span>) a o vedení pouští od Sínaje až na práh zaslíbené země, k Jordánu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_10,11-36,13 Nu 10,11-36,13]</span>). Vnější rámec kompozice P. pak tvoří relativně samostatnější knihy Gn a Dt; první pojednává o tom, kým vůbec Izrael je a jak si jej Hospodin <q>uprostřed národů země</q> vytvořil, druhá pak rekapituluje jádro vykupitelských příběhů a ustanovení zákona pro <q>novou generaci</q> Izraelců (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_1,39 Dt 1,39]</span>) formou Mojžíšova kázání, resp. Mojžíšovy testamentární řeči v den jeho smrti (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_1,3;_32,48 Dt 1,3; 32,48]</span>), tj. čím Izrael má být a jak si jej Hospodin v <q>zemi zaslíbené</q> hodlá utvářet <q>ke svému obrazu</q>. | |||
== 4. Vznik == | |||
Prvky literární nejednotnosti, různost jazykového a literárního výrazu, nápadné duplicity a rozporná tvrzení v rámci rozsáhlé kompozice P. vzbuzovaly otázky již od starověku. Stejně tak bylo již v antice zpochybňováno Mojžíšovo autorství celé kompozice (zejm. pasáže <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_34 Dt 34]</span>). Od počátku osvícenství se právě na látkách P. vytvářely nástroje literárně kritické analýzy a <q>kritika P.</q> se v 19. a 20. st. stala jednou z hlavních oblastí literárně-dějinného bádání o bibl. látkách ([[literární kritika]]). | |||
V současné době si žádná z předložených hypotéz vzniku P. nezískala platnost obecného konsensu. Základem většiny předkládaných modelů je představa, že jádrem literárně-kompozičního procesu byl útvar jahvistických a elohistických látek, který byl nejprve doplněn ne-kněžskou, (proto)deuteronomistickou vrstvou; nato byl důkladně přepracován a zásadně doplněn kněžskými látkami i kusy vlastních legislativních látek a vyprávění, aby pak byl v poexilní době opět přepracován a redakčně doplněn látkami, jež mají opět blízko k teologii deuteronomistické. Velkým problémem přitom zůstává možnost rekonstruování předkněžských a předdeuteronomických útvarů, jež by měly vytvářet celostnější dějepravné kompozice. Podstatným problémem a oblastí zásadních kontroverzí je otázka datování jednotlivých útvarů a vrstev v komplexním procesu vznikání a utváření látek (viz [[Jahvista]], [[Elohista]]). Relativní shoda panuje mezi badateli v tom, že proces kompozice P. (nikoli však definitivní podoba jejího textu) byl uzavřen v době perské. | V současné době si žádná z předložených hypotéz vzniku P. nezískala platnost obecného konsensu. Základem většiny předkládaných modelů je představa, že jádrem literárně-kompozičního procesu byl útvar jahvistických a elohistických látek, který byl nejprve doplněn ne-kněžskou, (proto)deuteronomistickou vrstvou; nato byl důkladně přepracován a zásadně doplněn kněžskými látkami i kusy vlastních legislativních látek a vyprávění, aby pak byl v poexilní době opět přepracován a redakčně doplněn látkami, jež mají opět blízko k teologii deuteronomistické. Velkým problémem přitom zůstává možnost rekonstruování předkněžských a předdeuteronomických útvarů, jež by měly vytvářet celostnější dějepravné kompozice. Podstatným problémem a oblastí zásadních kontroverzí je otázka datování jednotlivých útvarů a vrstev v komplexním procesu vznikání a utváření látek (viz [[Jahvista]], [[Elohista]]). Relativní shoda panuje mezi badateli v tom, že proces kompozice P. (nikoli však definitivní podoba jejího textu) byl uzavřen v době perské. | ||
5. | == 5. Teologie == | ||
S kontextem perské doby nejspíše souvisí také řada důležitých rysů a důrazů teologických. Pohled na dějiny, resp. dějinnou cestu Izraele je formován obdobným způsobem, jak tomu je u [[deuteronomistické dějepravné dílo|deuteronomistického dějepravného díla]], které ji zpětně vyhodnocuje prizmatem zásad <q>víry</q>, zejm. věrností Hospodinu, jak je definována Zákonem ze Sínaje. V tomto rámci jsou jednotlivé (původně třeba divergentní a heterogenní) tradice, příběhy a látky spojeny pomocí vazeb <q>[[zaslíbení]] – naplnění</q> (od látek praotců až po dar/obsazení země). Podobně jsou kompozičně vyváženy a provázány důrazy na teokracii a [[eschatologie|eschatologii]], jež v poexilní době nabývají v náboženství Izraele nové funkce. Novým způsobem vstupuje do perspektivy víry Izraele univerzální horizont, otázka vztahu k národům země a poslání Izraele vůči nim (sr. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_12,3 Gn 12,3]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_19,4n Ex 19,4n]</span> aj.). | |||
V. t. [[Mojžíšovy knihy]], [[Tenach]], [[Tóra]]. | V. t. [[Mojžíšovy knihy]], [[Tenach]], [[Tóra]]. | ||
Řádek 25: | Řádek 30: | ||
[[Kategorie: Prudký Martin (autor)]] | [[Kategorie: Prudký Martin (autor)]] | ||
Aktuální verze z 19. 12. 2023, 10:19
heslo: Pentateuch
autor: Prudký Martin
předcházející heslo: peníze
následující odkazové heslo: Pentateuch samařský
následující heslo: Penúel
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
termín antické i moderní biblistiky, označuje literární celek pěti Mojžíšových knih (sr. Tóra).
1. Název
je odvozen krácením z řec. ho pentateuchos [biblos] (= pětičlenná [kniha]
, pětidílka
). Vznikl patrně ve 2. st. v Alexandrii (Órigenés), od dob Tertuliánových je užíván i jako lat. termín Pentateuchum, resp. Pentateuchus [liber]. Na rozdíl od statutu (Tóra) či autorství (knihy Mojžíšovy) vyjadřuje kompoziční aspekt literárního celku a jeho oddělenost od knih následujících, zejm. Jozue (otázka tzv. Hexateuchu).
2. Obsah
Kompoziční celek P. zahrnuje pět svitků (bibl. knih
), jež ve všech typech sz kánonu tvoří prvních pět knih Bible (viz Tóra): Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium. Hypotézy, jež pracují s představou širších literárních kompozic, odtud vyvozují další terminologii – např. Hexateuch (šestidílka
) pro celek Gn až Joz nebo Eneateuch (jedenáctidílka
) pro Gn až 2Kr.
3. Charakteristika
Jakkoli má každá z pěti knih P. rysy relativní literární ucelenosti a samostatnosti (zejm. Gn a Dt), jako celek vytvářejí důmyslně strukturovanou lit. kompozici. Dějově tato kompozice zahrnuje vše, co patří k principiální éře
existence lidu Hospodinova
, Izraele, tedy příběhy předcházející vstupu do země zaslíbené
, resp. životu v ní (zde narativně navazuje kompozice předních proroků, tzv. deuteronomistické dějepravné dílo). V centru P. je rozsáhlá lit. kompozice Zákona ze Sínaje
(Ex 19 až Nu 10), jež definuje pravidla pro život Hospodinova lidu v zemi zaslíbené (m. j. Desatero) a vymezuje tím syny Izraele
jako lid zvláštní ... království kněží a národ svatý
(Ex 19,4n). Toto jádro je z obou stran obklopeno příběhy o tom, jak Hospodin svůj lid zachraňuje a vede dějinami – komplexem příběhů o vyvedení z Egypta (exodus – Ex 1-18) a o vedení pouští od Sínaje až na práh zaslíbené země, k Jordánu (Nu 10,11-36,13). Vnější rámec kompozice P. pak tvoří relativně samostatnější knihy Gn a Dt; první pojednává o tom, kým vůbec Izrael je a jak si jej Hospodin uprostřed národů země
vytvořil, druhá pak rekapituluje jádro vykupitelských příběhů a ustanovení zákona pro novou generaci
Izraelců (Dt 1,39) formou Mojžíšova kázání, resp. Mojžíšovy testamentární řeči v den jeho smrti (Dt 1,3; 32,48), tj. čím Izrael má být a jak si jej Hospodin v zemi zaslíbené
hodlá utvářet ke svému obrazu
.
4. Vznik
Prvky literární nejednotnosti, různost jazykového a literárního výrazu, nápadné duplicity a rozporná tvrzení v rámci rozsáhlé kompozice P. vzbuzovaly otázky již od starověku. Stejně tak bylo již v antice zpochybňováno Mojžíšovo autorství celé kompozice (zejm. pasáže Dt 34). Od počátku osvícenství se právě na látkách P. vytvářely nástroje literárně kritické analýzy a kritika P.
se v 19. a 20. st. stala jednou z hlavních oblastí literárně-dějinného bádání o bibl. látkách (literární kritika).
V současné době si žádná z předložených hypotéz vzniku P. nezískala platnost obecného konsensu. Základem většiny předkládaných modelů je představa, že jádrem literárně-kompozičního procesu byl útvar jahvistických a elohistických látek, který byl nejprve doplněn ne-kněžskou, (proto)deuteronomistickou vrstvou; nato byl důkladně přepracován a zásadně doplněn kněžskými látkami i kusy vlastních legislativních látek a vyprávění, aby pak byl v poexilní době opět přepracován a redakčně doplněn látkami, jež mají opět blízko k teologii deuteronomistické. Velkým problémem přitom zůstává možnost rekonstruování předkněžských a předdeuteronomických útvarů, jež by měly vytvářet celostnější dějepravné kompozice. Podstatným problémem a oblastí zásadních kontroverzí je otázka datování jednotlivých útvarů a vrstev v komplexním procesu vznikání a utváření látek (viz Jahvista, Elohista). Relativní shoda panuje mezi badateli v tom, že proces kompozice P. (nikoli však definitivní podoba jejího textu) byl uzavřen v době perské.
5. Teologie
S kontextem perské doby nejspíše souvisí také řada důležitých rysů a důrazů teologických. Pohled na dějiny, resp. dějinnou cestu Izraele je formován obdobným způsobem, jak tomu je u deuteronomistického dějepravného díla, které ji zpětně vyhodnocuje prizmatem zásad víry
, zejm. věrností Hospodinu, jak je definována Zákonem ze Sínaje. V tomto rámci jsou jednotlivé (původně třeba divergentní a heterogenní) tradice, příběhy a látky spojeny pomocí vazeb zaslíbení – naplnění
(od látek praotců až po dar/obsazení země). Podobně jsou kompozičně vyváženy a provázány důrazy na teokracii a eschatologii, jež v poexilní době nabývají v náboženství Izraele nové funkce. Novým způsobem vstupuje do perspektivy víry Izraele univerzální horizont, otázka vztahu k národům země a poslání Izraele vůči nim (sr. Gn 12,3; Ex 19,4n aj.).
V. t. Mojžíšovy knihy, Tenach, Tóra.