Elohista

heslo: Elohista

autor: Prudký Martin    

předcházející odkazové heslo: Elohím      
předcházející heslo: Elkána        
následující heslo: eloi, eloi, lema sabachthtani

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků termín odborné biblistiky vzniklý a užívaný v oblasti literární kritiky; označuje jeden z lit. pramenů či lit. vrstev Pentateuchu, který pro Boha Izraele užívá obecné označení '^elóhím (hebr. bůh, božstvo). Spolu s látkami tzv. Jahvisty tvoří E. podle hypotézy lit. pramenů Pentateuchu (tzv. novější dokumentové hypotézy) jádro rané podoby praoteckých látek a příběhů Mojžíšových. Původ těchto literárních útvarů tato hypotéza kladla do pol. 9. st. př. n. l. a spojovala jej s prostředím severoizr. svatyň (zejm. Bét-el).

Látky připisované E. mají značně fragmentární povahu (např. Gn 20*; Gn 22,1-14.19*; Gn 28,10-22*; Gn 35,1-7*; Ex 3,4b-12*; Ex 9,22-24*; Ex 10,12-15*.21-22* aj.). Na rozdíl od jahvistických textů, v nichž se o Bohu mluví velmi antropomorfně a bez rozpaků, v nichž Bůh přímo vystupuje a bezprostředně komunikuje jako aktér příběhu, klade E. zvláštní důraz na nepřímost božího působení (zjevování ve snu, oslovování skrze posly aj.), na neuchopitelnost a suverenitu Boha, jenž je božstvem po výtce. Proto elohistické texty zvýrazňují distanci mezi bohem a člověkem. Základní charakteristikou lidského postoje před Bohem je bázeň, (bohabojnost, uctivý respekt; srv. Gn 22,12).

Představa o původní samostatnosti pramene E. i o jeho povaze jako literárního dokumentu byla však v průběhu 20. st. silně zpochybněna. Současné teorie o vzniku Pentateuchu až na naprosté výjimky se samostatnou existencí pramene či dokumentu E. nepočítají.