Den: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m (naimportována 1 revize) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
}} | }} | ||
základní a nejpřirozenější jednotka počítání [[čas|času]]. Stejně jako v dnešním úzu je pojem den (hebr. <span {{Hebr}}>jóm</span>, řec. <span {{Rec}}>hémera</span>) používán ve dvojím smyslu: buď jako časová perioda, tedy <q>celý den</q> včetně noci, nebo jako světlá část dne a protiklad [[noc|noci]]. Překrývání těchto významů naznačuje již <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_1,5 Gn 1,5]</span>. Často je den užit jako obecný pojem pro (určený) čas, událost. | základní a nejpřirozenější jednotka počítání [[čas|času]]. Stejně jako v dnešním úzu je pojem den (hebr. <span {{Hebr}}>jóm</span>, řec. <span {{Rec}}>hémera</span>) používán ve dvojím smyslu: buď jako časová perioda, tedy <q>celý den</q> včetně noci, nebo jako světlá část dne a protiklad [[noc|noci]]. Překrývání těchto významů naznačuje již <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_1,5 Gn 1,5]</span>. Často je den užit jako obecný pojem pro (určený) čas, událost. | ||
<div class="noautonum">__TOC__</div> | |||
1. | == 1. Vymezení a dělení dne == | ||
Pro kalendářové a kultické účely začínal den večerem, přesněji začátkem viditelnosti prvních hvězd (srv. [[kalendář]], část ''den''). To se v Bibli odráží v mnoha formulacích: <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_1,5nn Gn 1,5nn]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_12,18 Ex 12,18]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Lv_23,32 Lv 23,32]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ž_55,18 Ž 55,18]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Da_8,14 Da 8,14]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_15,42 Mk 15,42]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_19,31nn J 19,31nn]</span> aj. To nevylučuje, že v běžném životě bylo jako počátek dne (jako období denní aktivity) vnímáno ráno. Srv. např. opačné formulace v jinak paralelních <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Kr_8,29 1Kr 8,29]</span> a <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=2Pa_6,20 2Pa 6,20]</span>, případně další texty, které se netýkají kultu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1S_30,12 1S 30,12]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_33,20 Jr 33,20]</span>). S jistotou (i z mimobibl. pramenů: Flavius Josef, Kniha Jubilejí) je večerní začátek dne doložen pro poexilní dobu. Střídání dnů o půlnoci je až římského původu. | |||
V sz. příbězích se nevyskytují přesné časové údaje v rámci dne. Doba se udává přibližně, pomocí hebr. názvů částí dne: úsvit <span {{Hebr}}>šachar</span>, ráno <span {{Hebr}}>bóqer</span>, poledne <span {{Hebr}}>cáhárajim</span>, soumrak <span {{Hebr}}>nešef</span>, večer <span {{Hebr}}>`erev</span>, noc <span {{Hebr}}>lajil</span>, půlnoc <span {{Hebr}}>ch<sup>a</sup>cí lajlá</span>, případně opisem, např. <q>za denního horka</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_18,1 Gn 18,1]</span>). Noc byla dělena na bdění či hlídky (hebr. <span {{Hebr}}>'ašmóret</span>). V SZ jsou hlídky tři: h. první (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Pl_2,19 Pl 2,19]</span>), druhá (<q>prostřední</q>, <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sd_7,19 Sd 7,19]</span>) a třetí (<q>jitřní</q>, <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_14,24 Ex 14,24]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1S_11,11 1S 11,11]</span>). | V sz. příbězích se nevyskytují přesné časové údaje v rámci dne. Doba se udává přibližně, pomocí hebr. názvů částí dne: úsvit <span {{Hebr}}>šachar</span>, ráno <span {{Hebr}}>bóqer</span>, poledne <span {{Hebr}}>cáhárajim</span>, soumrak <span {{Hebr}}>nešef</span>, večer <span {{Hebr}}>`erev</span>, noc <span {{Hebr}}>lajil</span>, půlnoc <span {{Hebr}}>ch<sup>a</sup>cí lajlá</span>, případně opisem, např. <q>za denního horka</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_18,1 Gn 18,1]</span>). Noc byla dělena na bdění či hlídky (hebr. <span {{Hebr}}>'ašmóret</span>). V SZ jsou hlídky tři: h. první (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Pl_2,19 Pl 2,19]</span>), druhá (<q>prostřední</q>, <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sd_7,19 Sd 7,19]</span>) a třetí (<q>jitřní</q>, <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_14,24 Ex 14,24]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1S_11,11 1S 11,11]</span>). | ||
| Řádek 15: | Řádek 16: | ||
V NZ se již používají hodiny podle babylónského způsobu – viz [[hodina]]. Noční hlídky jsou podle římského způsobu čtyři, srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_14,25 Mt 14,25]</span> (čtvrtá hlídka), <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_12,38 L 12,38]</span> (druhá a třetí hlídka pro čas hluboké noci). | V NZ se již používají hodiny podle babylónského způsobu – viz [[hodina]]. Noční hlídky jsou podle římského způsobu čtyři, srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_14,25 Mt 14,25]</span> (čtvrtá hlídka), <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_12,38 L 12,38]</span> (druhá a třetí hlídka pro čas hluboké noci). | ||
2. | == 2. Symbolický a teologický význam == | ||
Je příznačné, že prvním Božím stvořitelským počinem má být právě vytvoření dne – totiž dne a noci, tedy <q>pořádku v čase</q>, čímž se Bůh prezentuje jako jediný pán času a tedy i budoucnosti (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ž_31,16;_74,16 Ž 31,16; 74,16]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_33,15 Jr 33,15]</span> ap.). Podřízenost času Bohu zdůrazňuje i přesný kultický řád obětí a svátků (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Lv_23 Lv 23]</span>, <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_28 Nu 28]</span> aj.). | |||
Některé dny jsou Bohu zvláště zasvěceny. Kromě hlavních [[svátky|svátků]] je to především šabbat – den odpočinutí (viz [[sobota]]). | Některé dny jsou Bohu zvláště zasvěceny. Kromě hlavních [[svátky|svátků]] je to především šabbat – den odpočinutí (viz [[sobota]]). | ||
3. Ve smyslu ''[[eschatologie|eschatologického]]'' dovršení dějin se užívá výraz ''den Hospodinův'' (např. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jl_2,1n Jl 2,1n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Am_5,18 Am 5,18]</span>), popř. ''den Boží'' nebo (v NZ) ''den Páně'' (např. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sk_2,20 Sk 2,20]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Te_5,2 1Te 5,2]</span>). Bývá líčen jako Boží soud na konci věků (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_2,12;_13,6 Iz 2,12; 13,6]</span>) a <q>d. navštívení</q>, <q>d. odplaty</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_21,22 L 21,22]</span>). V líčení se pojí prvky hrozby i naděje pro ty, kdo se podrobují vůli Boží a mohou tento den očekávat beze strachu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_61,1-2 Iz 61,1-2]</span>). Podobně k posledním událostem před dovršením dějin odkazují výroky o <q>těch (oněch) dnech</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_13,17 Mk 13,17]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_24,19nn Mt 24,19nn]</span>), nebo o <q>posledním dnu</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_6,39 J 6,39]</span>). Přesnou chvíli příchodu onoho d. nikdo neví (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_13,32 Mk 13,32]</span>). Poslední dny mají především kladnou nápň: Jsou dobou seslání Ducha a záchrany (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jl_3,1-5 Jl 3,1-5]</span>, citováno v <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sk_2,17-21 Sk 2,17-21]</span>). V. t. [[soud, soudit|soud]], [[parúsie]], [[apokalyptika]]. | == 3. Den Hospodinův apod. == | ||
Ve smyslu ''[[eschatologie|eschatologického]]'' dovršení dějin se užívá výraz ''den Hospodinův'' (např. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jl_2,1n Jl 2,1n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Am_5,18 Am 5,18]</span>), popř. ''den Boží'' nebo (v NZ) ''den Páně'' (např. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sk_2,20 Sk 2,20]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Te_5,2 1Te 5,2]</span>). Bývá líčen jako Boží soud na konci věků (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_2,12;_13,6 Iz 2,12; 13,6]</span>) a <q>d. navštívení</q>, <q>d. odplaty</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_21,22 L 21,22]</span>). V líčení se pojí prvky hrozby i naděje pro ty, kdo se podrobují vůli Boží a mohou tento den očekávat beze strachu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_61,1-2 Iz 61,1-2]</span>). Podobně k posledním událostem před dovršením dějin odkazují výroky o <q>těch (oněch) dnech</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_13,17 Mk 13,17]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_24,19nn Mt 24,19nn]</span>), nebo o <q>posledním dnu</q> (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_6,39 J 6,39]</span>). Přesnou chvíli příchodu onoho d. nikdo neví (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_13,32 Mk 13,32]</span>). Poslední dny mají především kladnou nápň: Jsou dobou seslání Ducha a záchrany (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jl_3,1-5 Jl 3,1-5]</span>, citováno v <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Sk_2,17-21 Sk 2,17-21]</span>). V. t. [[soud, soudit|soud]], [[parúsie]], [[apokalyptika]]. | |||
[[Kategorie: čas a kalendář]] | [[Kategorie: čas a kalendář]] | ||
[[Kategorie: příroda]] | [[Kategorie: příroda]] | ||
| Řádek 25: | Řádek 28: | ||
[[Kategorie: Moravec Jan (autor)]] | [[Kategorie: Moravec Jan (autor)]] | ||
[[Kategorie: Pokorný Petr (autor)]] | [[Kategorie: Pokorný Petr (autor)]] | ||
Aktuální verze z 15. 12. 2023, 19:17
heslo: den
autor: Moravec Jan
autor: Pokorný Petr
předcházející heslo: démon
následující odkazové heslo: den odpočinutí
následující heslo: den přípravy
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
základní a nejpřirozenější jednotka počítání času. Stejně jako v dnešním úzu je pojem den (hebr. jóm, řec. hémera) používán ve dvojím smyslu: buď jako časová perioda, tedy celý den
včetně noci, nebo jako světlá část dne a protiklad noci. Překrývání těchto významů naznačuje již Gn 1,5. Často je den užit jako obecný pojem pro (určený) čas, událost.
1. Vymezení a dělení dne
Pro kalendářové a kultické účely začínal den večerem, přesněji začátkem viditelnosti prvních hvězd (srv. kalendář, část den). To se v Bibli odráží v mnoha formulacích: Gn 1,5nn; Ex 12,18; Lv 23,32; Ž 55,18; Da 8,14; Mk 15,42; J 19,31nn aj. To nevylučuje, že v běžném životě bylo jako počátek dne (jako období denní aktivity) vnímáno ráno. Srv. např. opačné formulace v jinak paralelních 1Kr 8,29 a 2Pa 6,20, případně další texty, které se netýkají kultu (1S 30,12; Jr 33,20). S jistotou (i z mimobibl. pramenů: Flavius Josef, Kniha Jubilejí) je večerní začátek dne doložen pro poexilní dobu. Střídání dnů o půlnoci je až římského původu.
V sz. příbězích se nevyskytují přesné časové údaje v rámci dne. Doba se udává přibližně, pomocí hebr. názvů částí dne: úsvit šachar, ráno bóqer, poledne cáhárajim, soumrak nešef, večer `erev, noc lajil, půlnoc chací lajlá, případně opisem, např. za denního horka
(Gn 18,1). Noc byla dělena na bdění či hlídky (hebr. 'ašmóret). V SZ jsou hlídky tři: h. první (Pl 2,19), druhá (prostřední
, Sd 7,19) a třetí (jitřní
, Ex 14,24; 1S 11,11).
V NZ se již používají hodiny podle babylónského způsobu – viz hodina. Noční hlídky jsou podle římského způsobu čtyři, srv. Mt 14,25 (čtvrtá hlídka), L 12,38 (druhá a třetí hlídka pro čas hluboké noci).
2. Symbolický a teologický význam
Je příznačné, že prvním Božím stvořitelským počinem má být právě vytvoření dne – totiž dne a noci, tedy pořádku v čase
, čímž se Bůh prezentuje jako jediný pán času a tedy i budoucnosti (srv. Ž 31,16; 74,16; Jr 33,15 ap.). Podřízenost času Bohu zdůrazňuje i přesný kultický řád obětí a svátků (Lv 23, Nu 28 aj.).
Některé dny jsou Bohu zvláště zasvěceny. Kromě hlavních svátků je to především šabbat – den odpočinutí (viz sobota).
3. Den Hospodinův apod.
Ve smyslu eschatologického dovršení dějin se užívá výraz den Hospodinův (např. Jl 2,1n; Am 5,18), popř. den Boží nebo (v NZ) den Páně (např. Sk 2,20; 1Te 5,2). Bývá líčen jako Boží soud na konci věků (Iz 2,12; 13,6) a d. navštívení
, d. odplaty
(L 21,22). V líčení se pojí prvky hrozby i naděje pro ty, kdo se podrobují vůli Boží a mohou tento den očekávat beze strachu (Iz 61,1-2). Podobně k posledním událostem před dovršením dějin odkazují výroky o těch (oněch) dnech
(Mk 13,17; Mt 24,19nn), nebo o posledním dnu
(J 6,39). Přesnou chvíli příchodu onoho d. nikdo neví (Mk 13,32). Poslední dny mají především kladnou nápň: Jsou dobou seslání Ducha a záchrany (Jl 3,1-5, citováno v Sk 2,17-21). V. t. soud, parúsie, apokalyptika.