Noc
heslo: noc
autor: Moravec Jan
předcházející heslo: Nobe
následující heslo: Nód
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
O noci, hebr. lajlá, řec. nyx, se mluví jako o součásti dne (viz podrobněji) i jako o jeho protikladu. V převážné většině případů jde o profánní určení času. Velmi často se mluví o dualitě dne a noci (dnem i nocí
apod.) jako o výrazu trvalosti, neustálosti, spolehlivosti.
Specificky v noci se však také odehrává mnohá Hospodinova aktivita i komunikace. V tomto smyslu je noc ambivalentní. Na jednu stranu je noc dobou temnoty a strachu z démonských sil (např. mesopotámská Lilith, která hraje významnou roli i v pozdější židovské démonologii), na druhou stranu se v noci odehrává řada vysvobozujících činů Hospodinových (které se z pohledu nepřátel Izraele mohou jevit právě jako řádění nočního démona): především pesachová noc, kdy Hospodin prochází Egyptem a hubí prvorozené, zatímco Izrael slaví hod beránka (Ex 12). Podobně chodí v noci Hospodinův anděl asyrským táborem a pobíjí (2Kr 19,35). V noci poráží nepřátelskou přesilu Abram (Gn 14,15) a Gedeón Midjánce (Sd 7,9nn) – doba, která je pro pohany dobou strachu z temných sil, je dobou vítězství pro ty, kdo spoléhají na Hospodina, který vládne dnem i nocí (Ž 74,16 aj.).
V noci – obvykle prostřednictvím snu – komunikuje Hospodin s lidmi a dává jim úkoly: Izák Gn 26,24, Lában Gn 31,24; Bileám Nu 22,19-20, Nátan 1Pa 17,3, Šalomoun 1Kr 3,5 apod. Na nočním vidění je založena první část proroctví Zacharjášova (Za 1,8nn). Také Ježíš tráví noci v modlitbě (L 6,12; Mt 26,36nn).
Zvláštní ambivalenci mají noční, na první pohled démonská přepadení Jákoba (Gn 32,23-33) a Mojžíše (Ex 4,24-26), ve kterých však aktéři rozpoznávají jednání Hospodinovo.
Samozřejmě je noc dobou jednoznačně pochybných a pohanských praktik, např. vyvolávání duchů zemřelých (Saul v Én-dór, 1S 28,8nn).
Symbolika noci je užita také v NZ: noc je obrazem starého věku, zlých skutků: Ř 13,12; protiklad dne a noci jako chození ve světle a ve tmě: J 11,9-10; 1Te 5,1-8. V podobenství o družičkách (Mt 25,1-13) je noc symbolem tohoto života, ve kterém je třeba bdít a ne spát.
V eschatologickém výhledu se mluví o tom, že noc již nebude (Za 14,7; Zj 21,25; 22,5).