Hodina

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: hodina

autor: Moravec Jan    
       
předcházející heslo: hoden být        
následující heslo: Holofernés

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
řec. hóra. Dělení dne na hodiny je zmiňováno jen v NZ. Den tvoří 12 hodin denních (od východu do západu Slunce; srv. J 11,9), a 12 hodin nočních; toto dělení je babylónského původu. Hodiny denní a noční nebyly stejně dlouhé, jejich poměr se měnil v závislosti na roční době.

Údaje v denních hodinách jsou tedy počítány od rána. ČEP proto přepočítává údaje do moderního úzu (počítajícího hodiny od půlnoci) tak, že přičítá 6 hodin (Mt 20,3-6; 27,45n; Mk 15,25.33n; L 23,44; Sk 2,15; 3,1).

I v starozákonní poexilní době lze předpokládat používání babylónských hodin. Konkrétní doklad v SZ však chybí, jedinou zmínkou o měření času jsou Achazovy sluneční hodiny (2Kr 20,9; Iz 38,8). Dále viz den.

Jinak je pojem h. užíván k vyjádření konkretní doby, okamžiku, zejm, příhodné doby k nějakému skutku, události nebo soudu – formulace (ne)přišla hodina něčeho (např. Mt 26,45; L 22,53; J 4,21.23; Zj 14,7.15; nejčastěji v Janově ev.).