Apoštolský dekret

heslo: Apoštolský dekret

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: apoštol
následující odkazové heslo: apoštolský koncil
následující odkazové heslo: apoštolští otcové    
následující heslo: apoteóza

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků současný název pro usnesení, které v Jeruzalémě přijali koncem čtyřicátých let 1. st. zástupci křesťanské obce z Jeruzaléma a z Antiochie v otázce nově pokřtěných křesťanů, kteří předtím byli pohany a nebyli proto obřezáni (obřízka) jako Židé. Do té doby existovali křesťané jako židovské reformní hnutí a příklon pohanů (obrátili se od model k Bohu – srv. 1Te 1,9-10) k Ježíšovi jako Spasiteli Židy překvapil. Jeruzalémští představitelé vyžadovali, aby se takoví lidé nejdříve stali židy, dali se obřezat (Sk 15,1-2) a potom teprve byli pokřtěni a slavili Večeři Páně s ostatními. Pavlova úspěšná misie mezi pohany již sama o sobě tento postup relativizovala a Pavel tento problém předložil i v Jeruzalémě (Sk 15,4-21).

Shromáždění zaujalo kompromisní stanovisko: určilo pro pohany přistupující k církvi jako podmínku to, co židé ukládali jako nejdůležitější prvky zákona tzv. bohabojným – pohanům, kteří uctívali Hospodina, ale nedali se obřezat (např. Sk 10,2): Neměli se poskvrňovat modlami (jíst maso obětované modlám), měli se vyvarovat smilstva (zde patrně incestu), nepožívat krev a nejíst ani maso, z něhož krev nebyla vypuštěna, tj. nebylo košer z židovského hlediska – (Sk 15,20; 15,29; 21,25). Ze zmínky ve Sk 15,19 by bylo možno usoudit, že za této podmínky se bývalí pohané mohli stát plnoprávnými členy církve.

Podle Sk 15 se Pavel tohoto shromáždění zúčastnil, ale podle Pavla samotného (Ga 2,5) žádný ústupek neudělal a v 1K 8 výslovně obhajuje svobodu křesťana, která mu dovoluje jíst maso obětované modlám. Zakazoval jen účast na pohanském kultu (1K 10,14-22) a pohoršení ve víře slabších členů církve, kterému se má vědomý křesťan vyhnout i za cenu, že se vzdá své svobody (1K 10,23-33). Sk 21,25 budí dojem, jako by se Pavel o dekretu dozvěděl až o léta později, před svým zatčením Jeruzalémě. Ve skutečnosti však se tu jen odkazuje na a. d., který z hlediska autora knihy Skutků již vyřešil problém neobřezaných křesťanů. Problémem, který v tu chvíli vystoupil do popředí, se stalo Pavlovo (nepodložené) obvinění, že od plnění předpisů Zákona odvádí židy.

Vše svědčí pro to, že na jednom setkání byl přijat a. d., s nímž Pavel nesouhlasil, a na jiném se Pavel s jeruzalémskými apoštoly dohodl o rozdělení misijních polí (Ga 2,6-10) – to patrně bylo setkání, o němž se dnes mluví jako o apoštolském koncilu. Pavel se tam rozhodl pro misii dále na západ asi i proto, aby se vyhnul konfliktům. Není vyloučeno, že na Pavlovy (vydává se za apoštola – Zj 2,2) žáky se vztahuje varování proti těm, kdo svádějí k účasti na modlářských hostinách v Zj 2,14.20. Odpovídalo by to běžným zákonům šíření a mutace informací v pomluvách.

Kodex D (Bezův, 5.-6. st. zachycuje tradici sahající nejméně do 2. st.) chápe a. d. více eticky, a to podle Noemovské smlouvy v Gn 9,1-7: vynechává slovo o masu bez krve a zmínku o krvi je potom potřeba chápat jako zákaz prolévání krve, tedy vraždy; doplněno je tak0 zlaté pravidlo. Viz též maso.