1K 8,1: Pokud jde o maso obětované modlám, víme, že »všichni máme poznání«. Poznání však vede k domýšlivosti, kdežto láska buduje.
1K 8,2: Jestliže si někdo myslí, že něco už plně poznal, ten ještě nepoznal tak, jak je třeba.
1K 8,3: Kdo však miluje Boha, je od něho poznán.
1K 8,4: Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modly ani bohové tohoto světa nic nejsou a že jest jen jeden Bůh.
1K 8,5: I když jsou tak zvaní bohové na nebi či na zemi - jakože je mnoho takových bohů a pánů -
1K 8,6: my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho.
1K 8,7: Ale všichni nemají toto poznání. Někteří jsou až podnes tak zvyklí na modly, že jedí toto maso jako oběti modlám; jejich svědomí je nejisté, a proto je poskvrněno.
1K 8,8: Pokrm nás Bohu nepřiblíží; nejíme-li obětované maso, nic neztrácíme, jíme-li, nic nezískáme.
1K 8,9: Dejte si pozor, aby se tato vaše svoboda nestala kamenem úrazu pro slabé.
1K 8,10: Když někdo tebe, který máš poznání, uvidí za stolem v pohanském chrámě, zda tím nepřivedeš svědomí toho slabého bratra k tomu, aby také jedl maso obětované modlám?
1K 8,11: Jenže tak bude ten slabý tvým poznáním uveden do záhuby - bratr, pro kterého Kristus zemřel!
1K 8,12: Když takto hřešíte proti bratřím a ubíjíte jejich slabé svědomí, hřešíte proti Kristu.
1K 8,13: A proto: je-li jídlo kamenem úrazu pro mého bratra, nechci už nikdy jíst maso, abych nepřivedl svého bratra k pádu.