Příbuzný, příbuzenstvo

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: příbuzný, příbuzenstvo

autor: Chalupa Petr    
       
předcházející heslo: přestoupení, přestupek        
následující heslo: příčina

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. ani řec. terminologie není jednoznačná, nýbrž kolísá mezi různými pojmy, které se významově překrývají. Mezi tyto pojmy, vyjadřující různé významové odstíny příbuzenství, patří rodina, čeleď (v hebr. zejm. mišpáchá), rod, kmen a pokolení.

Ke zvláštnostem starobylých semitských jazyků patří, že původně rozlišovaly jen generace, nevyjadřovaly však přesně příbuzenské vztahy. Každý příslušník starší generace byl tedy otec, příslušník mladší generace syn. Pomocí pojmu otec mohl být označen děd, předek, zakladatel, ctěný muž, ochránce nebo rádce.

Rovněž pomocí slova bratr se vyjadřovalo jak pokrevní příbuzenství mezi dětmi téhož otce (Gn 24,29), tak i vzdálenější příbuzenské vztahy (Gn 13,8). Srv. také sestra.

K povinnostem člověka, který byl vůči jinému v příbuzenském vztahu (bratr), patřilo odkoupení majetku zchudlého příbuzného, vykoupení zadluženého příbuzného z otroctví (otrok) (Lv 25,25-49; Jr 32,6-14), popř. krevní msta; také uzavření tzv. levirátního manželství, kdy bratr zemřelého si měl vzít za manželku ovdovělou ženu a zplodit svému bratru syna (Gn 38; Dt 25,5-10).