Přestoupení, přestupek

heslo: přestoupení, přestupek

autor: Balabán Milan    

předcházející odkazové heslo: přesný chléb
předcházející odkazové heslo: Přesnice    
předcházející heslo: přesídlení        
následující heslo: příbuzný, příbuzenstvo

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. peša`, řec. paraptóma, též adikéma, asebeia – odvozeno od kořene p-š-`, tj. být vzpurný, odpadlý, především však být nevěrný. Dřívější bádání tu kladlo důraz na vzpouru a rebelii, novější výzkumy akcentují nevěrnost (včetně manželské nevěry) ve smyslu odpadu, rozlomu, rozhodnutí se pro opačnou orientaci. Tentýž smysl mají i slovesa v LXX a NZ. Hebr. termín je blízký výrazu ch-t-', tj. hřešit. Přestoupení, přestupek patří do učení o hříchu (hamartologie), srv. 1Kr 8,50. Jinými synonymy jsou k-ch-š – předstírat, obelhávat, `-w-h – jednat zvráceně, zvrhle, t-`-h – bloudit, r-š-` – být bezbožný, svévolný aj. U některých proroků znamená přestoupení přímo zločin. V řadě bibl. míst jde doslovně o nějaký vnější počin, který znamená rozlom s osobou dobře známou, popř. s nějakým národem či politickým společenstvím. Tak se Izrael vzbouřil proti domu Davidovu (1Kr 12,11), tj. rozhodl se pro brutální politickou nevěru (srv. 2Kr 1,1; 3,5.7 aj.) Do očí bijícím přestoupením je soukromá a politická krutost, kterou lze hodnotit jako zločin (tak překládá ČEP na některých místech výraz peša` – přestoupení). Jako zločin je pranýřována krutá bezohlednost Damašku (Am 1,3), Amónovců, kteří roztínali těhotné ženy (Am 1,13) a pod. Jinou podobou přestoupení je promyšlený odpad od náboženských norem Izraele a propadnutí cizím kultům (Ez 37,23, ohyzdné modly a jiné nevěrnosti; srv. Am 4,4: modlaření v Bet-elu). Existují i zločiny vykořisťování a delikty majetkového rázu (viz přestupek). Těžkým přestoupením je vzepřít se proti Zákonu a tím přestoupit smlouvu (hebr. b^erít), tj.úmyslně se od ní odervat (nejen odklonit) (Oz 8,1). Přestoupení se děje i v oblasti verbální – přestoupení rtů (Př 12,13). Nevěrnost je tlak na šíji, podlamuje sílu (Pl 1,13), narušuje společenství a nábožensko-společnostní řád (Př 28,2). V nejširším, ale pronikavém smyslu je nevěra, tj. odpadnutí rozlomem, ke kterému se chystá každé lidské srdce a které v jemné nebo brutální formě realizuje (Jr 2,29; Iz 59,13 aj.) Tato nevěrnost prostupuje celou zemi (Iz 24,20). Za přestoupení – nevěrnost bude každý trestán (Ez 18,22 aj.). Bibličtí svědkové vyzývají každého provinilce, aby prosil Boha o odpuštění (srv. ve vyprávěcí formě Gn 50,17). Odpouštění vin a hříchu patří k základním rysům Boží milostivé pravomoci (Ex 34,6n). Žalmista touží být prost všech nepravostí (Ž 19,14; srv. Jb 33,8 aj.). Zde nepomohou ani oběti a magie kultu (Mi 6,7 aj.). Anulaci přestoupení zvěstuje ritus, kdy kozel, na nějž vložil obě ruce Áron, tj. kněží jím reprezentovaní, odnese nepravosti Izraelců do pouště zapomnění (Lv 16,21nn).

Přestupek je konkrétní tvar a způsob vyplývající z přestoupení. Např. bezohledné znevýhodnění (diskriminace), osočování spravedlivých, vydírání prostřednictvím daní (Am 5,10nn), odírání rodičů či stranictví (Př 28,21.24), mluva plná falše a šalby (Př 12,13), krádež, loupež, vražda (Ex 22). Všude se jedná spíše o skutky právní a správní povahy, nikoli především kultické ve smyslu řec. anomia – nezákonnost, odpad a odlom od právních obyčejů založených na náboženské tradici.