Farizeové

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: farizeové

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: Fares        
následující heslo: Fáze

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
(hebr. oddělení /od všeho nečistého/) – stoupenci reformního hnutí v Izraeli doby Ježíšovy. F. byli nejvýznamnější skupinou, která navazovala na dědictví chasidů z doby makabejské vzpoury (1Ma 2,42). První zprávy máme o nich z NZ a z díla Josepha Flavia. Vliv v Izraeli získali již za hasmoneovské královny Alexandry (76-67 př. n. l.). Hleděli výklad Zákona přizpůsobit novým podmínkám městského života. Snažili se zabránit přestupování hlavních přikázání jednotlivými příkazy, o nichž vedli otevřenou diskusi. Rychle ovládli stav zákoníků a prosazovali celkovou reformu Izraele. V teologii se odlišili od radikálního chápání apokalyptiky, ale na rozdíl od dřívější zbožnosti Izraele, která o osobní naději ve smrti téměř nemluvila, rozvinuli víru v osobní vzkříšení po smrti (Sk 23,8).

Ježíšovi, který s Janem Křtitelem také usiloval o reformu Izraele, stáli f. blízko a Ježíš s nimi proto často diskutoval (např. Mk 10,1-12), ale často proti nim i polemizoval, zejména pro jejich náboženské sebevědomí (L 18,9-14). Východiskem nápravy mu nebyly příkazy zákona, ale především konečné zakotvení naděje v království Božím. Proto tvrdil, že svazují těžká břemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtěji dotknout ani prstem (Mt 23,4). Někdy před nimi varoval (Mk 8,11.15 par), i když jejich učení zásadně neodmítal (zachovávejte všechno, co vám řeknouMt 23,3). Výtky pokrytectví se týkají vnitřních rozporů farizejských tradic, ne jejich morální zkaženosti. Takovou výtku známe z Mk 12,40 a par.: Vyjídají domy vdov a dlouho se naoko modlí. K farizeům se hlásil i Pavel z Tarsu (Sk 23,6; Fp 3,5).

F. v židovstvu zvítězili v úsilí o reformu Izraele nejen nad konzervativními saduceji, ale i nad reformními hnutími Jana Křtitele a Ježíše i nad hnutím esejců, kteří se již dříve stáhli do ústraní. Stalo se to po pádu Jeruzaléma a zničení chrámu za války židovské r. 70, kdy byly poraženy i osvobozenencko-teroristické skupiny zélótů. Na program f. navázali pozdější židovští učitelé zákona až dodnes, i když se talmud k f. výslovně nehlásí. F. umožnili přežití a nové poslání Izraele, jehož střed se posunul z chrámu do synagóg a z kultu k výkladu Zákona.