Zákoník

heslo: zákoník

autor: Mrázek Jiří    
       
předcházející heslo: Zákon svatosti        
následující heslo: zakrýt

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků Zákoníci byli vykladači a učitelé Písma. Řecké slovo grammateus znamená doslova písmák. V předexilní době byli autoritou pro výklad Zákona, zejména rituálních předpisů, kněží. Druhou autoritu, která byla někdy s tou kněžskou v napětí, představovali proroci. V poexilní době vystupují stále více do popředí právě zákoníci. Neosobují si prorockou autoritu – jsou právě jen exegeté, vykladači Písma – a nehraje u nich roli, zda jsou nebo nejsou z kněžského rodu, spíše jsou v tomto smyslu laickým hnutím. Jakýmsi prototypem z. byl při návratu z exilu Ezdráš – ten sice byl i kněžského původu, ale vystupuje především v roli znalce Písma.

V novozákonní době se právě zákoníci stávají jakousi duchovní autoritou, a to jak v Jeruzalémě, tak na venkově. Později po pádu chrámu v r. 70 n. l. se postupně vypracují už v podstatě v jedinou duchovní i instituční autoritu židovství.

Ideál zákoníků jako laických (nekněžských) znalců a učitelů Písma byl blízký zejména farizeům. V NZ jsou zákoníci a farizeové často jmenováni takřka jedním dechem Mt 23,2nn. To však neznamená, že by všichni farizeové byli zákoníky a už vůbec ne, že by všichni zákoníci náleželi k farizejskému směru. Evangelista Matouš dokonce počítá s rolí zákoníků i v křesťanských sborech Mt 13,52.