Eva

heslo: Eva

autor: Balabán Milan    
       
předcházející heslo: Eutychos        
následující heslo: evangelisté

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. chawwá, řec. eua, lat. hava. Ve SZ i NZ je označením osoby 1. archetypické (pravzorné), 2. symbolicko-typologické, 3. lidské matky dětí. Jméno se vyskytuje v Bibli jen výjimečně, na začátku Genese a v pavlovských listech. Podle Gn 3,20 tak pojmenoval svou ženu Člověk – Adam. Jméno chawwá – Eva je zřejmě neizraelského původu a dostalo se do biblického kontextu teprve dodatečně. Biblická zvěstná zpráva odvozuje toto čestné pojmenování od kořene ch-j-h – být živ, popř. oživit. Eva je tedy Živa [tak ČEP]. Označení matka všech živých (hebr. 'ém kol-chaj) nevyjadřuje jen Adamovu touhu po potomcích, nýbrž dává průchod přesvědčení, že před ním stojí velká matka, ne jako bohyně (jež se vyskytuje v různých mytických podáních), nýbrž jako lidská matka. To je pronikavé odmytologizování, podobně jako když v Písni písní vystupuje lidská Milá na místě babylónské Ištary. Mytologický význam, ač historicky původní, je oslaben i kontextem, v němž se matka všech živých nachází. Předchází prokletí země, na níž se bude vyhnaný Adam dřít (Gn 3,17-19), následuje zpráva o vyhnání mužského i ženského člověka z Edenu (Gn 3,23n). V Gn 4 vystupuje Eva jako těhotná žena, jež se stane matkou Kaina a Ábela a později Šéta (příběh má ovšem mytologické pozadí). Rozhodující je, že plodnost je tu podřazena poslušnosti jedinému Bohu.

Apoštol Pavel užívá jméno Eva v typologickém smyslu: muž v křesť. rodině hraje zvěstnou roli Krista, žena Kristu poddanou církev (2K 11,3; 1K 11,3.9; Ef 5,23). Tak i autor 1Tm 2,13: jako první byl stvořen Adam, pak teprve Eva; proto nemá žena učit, nýbrž spásně vychovávat své děti. Pavel se tu blíží představám své doby, na rozdíl od svého zásadního vyznání víry, že v Kristu není už rozdíl... mezi mužem a ženou (Ga 3,28).