Kain

heslo: Kain

autor: Sláma Petr    
       
předcházející heslo: Kaifáš        
následující heslo: Kainan

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. vl. jm. qajin, řec. kain, etymologicky zřejmě znamená Kovář nebo Truchlivý pěvec, v Gn 4,1-16 však přeznačeno na souvislost se slovesem získat (hebr. q-n-h).

1. Podle zmíněného příběhu se tak jmenoval starší syn Adama a Evy, zemědělec. Když Hospodin nepřijal oběť Kainovu, oběť pastevce Ábela však ano, Kain v žárlivosti bratra zabil. Na dotaz Hospodinův K. odpovídá řečnickou otázkou: Cožpak jsem strážce svého bratra? (Gn 4,9). Hospodin vraždu interpretuje nejen jako provinění vůči bratru a jeho možnému potomstvu, ale také jako znásilnění země, jež rozevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra. Je to proto právě země, kdo proklíná a zavrhuje Kaina. Aby zastavil koloběh zabíjení, značí Hospodin K. znamením, takže nesmí být zabit. K. příběh tak ve zkratce vystihuje hřích jako ztrátu původního uzemnění ve stvořeném řádu. V následujícím K. rodopisu se praotec usazuje v zemi Nód, plodí syna Enocha a staví stejnojmenné město. K jeho potomstvu patří mj. také Jábal, patron všech, kdo přebývají u stáda (hebr. miqné, názvuk na kořen q-n-h), Júbal, patron hudebníků (viz význam truchlivý pěvec), ale také Túbal-Kain, patron všech, kdo obrábějí kovy (viz význam kovář). Podle některých míst (Nu 24,22, Sd 4,11) je Kain eponymem Kénijců.

2. Podle Joz 15,57 je tak nazváno jedno z měst náležejících Judovi. V LXX však chybí a je možné, že jméno ve výčtu sloužilo jako upřesnění předcházejícího města, tedy Zánoach Kainovo, resp. Kénijců.