Ábel

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Ábel

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: Abed-nego        
následující heslo: Ábel-

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. hevel, Pomíjení. řec. habel. Os. jméno. V Gn se zřejmě odvozuje od hebr. hevel, horký vánek, mlha, pára; sr. pomíjivost (Kaz 1,2). Podle příběhu z Gn 4 syn Adama a Evy zabitý svým bratrem Kainem. Kain jako zemědělec obětoval Bohu (Hospodinu) vypěstované plodiny země, Á. byl pastevec a obětoval prvotiny svých stád. Bůh jeho oběť přijal, nepřijal však oběť Kainovu. Příběh odráží napětí mezi kulturou kočovných pastýřů a usedlých zemědělců, v biblické souvislosti ilustruje důsledky hříchu jako lidského sebezbožnění pro mezilidské vztahy (Gn 3,5): jejich krajním projevem je vražda, která tu má konkrétní podobu bratrovraždy. Protože však jde o archetypický příběh člověka vůbec, zvěstuje se tu, že každé vědomé zabití člověka člověkem je vlastně bratrovraždou. – Židovská literatura doby Ježíšovy už zachycuje přesvědčení o tom, že Ábelova oběť byla přijata pro svou kvalitu či pro zbožnost obětovaného (Mdr 10,3; Josephus Flavius), kterou přejímají i křesťanští autoři nz doby: Žd 11,4 (Á. vzor víry); Žd 12,24 (krev Á. volá k pokání a je předobrazem krve Kristovy oběti, viz typologie); 1J 3,12 (Á. spravedlivý); Mt 23,35par (Á. spravedlivý a mučedník).