Typologie

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: typologie

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: Tychikos        
následující heslo: Týr

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
označení interpretačního přístupu užívaného od starověku. Termín je odvozen z řec. typos – stopa, otisk, forma, tvar, postava. V t. označuje typ (typos) předobraz či protějšek budoucích postav a skutečností; v NZ a v pozdější teologii se tak např. Adam pokládá za typ Krista (Ř 5,14; Kral. překládá figůra, ČEP protějšek). Mezi typem a skutečností (antitypem) je vztah obdoby (v tomto případě zastupují Adam i Kristus dvě základní situace člověka), zároveň však rozdíl v dokonalosti nebo dokonce v celém předznamenání jejich působení (v uvedeném případě jde o protiklad). Další příklady užití t. v NZ: v 1Pt 3,21 je potopa světa typem křtu, v Žd 7,1-10,8 je Kristus antitypem levítského kněžství (viz kněz) apod.

Typologickou metodu v křesťanské tradici rozpracoval Justin Martyr v diskusi s židovskými učiteli (Dialog s židem Tryfónem). Antiošská exegetická škola (exegeze) ji rozpracovala jako doplněk metody alegorické (hlavní představitel Theodor z Mopsuestie, + 428). T. sehrála významnou roli v křesťanském výtvarném umění. T. naznačuje výstižně některé vnitřní souvislosti, i když metodický postup vyhledávání analogických rysů jednotlivých vyprávění často nevystihne funkci příslušného textu jako celku a navíc nemá metodické předpoklady k posouzení role analogických rysů v dějinách. Přesto je t. přístupem, který sehrál vekou roli při formování biblické teologie a v didaktice biblické dějěpravy.