Pomíjivost

heslo: pomíjivost

autor: Černohous Josef    
       
předcházející heslo: pomíjet        
následující heslo: pomoc, pomoci

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků 1. SZ. hebr. hevel zn. dech, výpar, který rychle mizí; přeneseně pomíjivost. LXX (řec. mataiotés, neužitečnost, prázdnota) a Vulgáta (vanitas, marnost, prázdnota, zbytečnost) přeložily nepřesně a jejich překlady silně ovlivnily pozdější chápání (viz BKr: marnost). Výraz hevel někdy vyjadřuje neúčinnost jiných bohů (Jr 14,22; 16,19; Iz 57,13) a vyskytuje se v polemikách proti modlám (Jr 10,3.8.15; 51,18). V knize Kazatel je to programový termín; pomíjivý je člověk, jeho mládí, jeho budoucnost i výsledek jeho konání. Skepsi v mudrosloví podobně artikuluje Jób a některé žalmy. Pomíjivé jsou lidské myšlenky (Ž 94,11), bezvýsledná je námaha (Iz 49,4; Ž 39,7), neúčinná útěcha (Jb 21,34; Za 10,2) ap. Pomíjivost je vlastností těla hebr. básár, řec. sarx a souvisí se smrtí. Pomíjivost ale neznamená marnost či nesmyslnost a nevylučuje se s životní energií. V LXX Mdr 9,15; 14,8 (a v NZ Ř 1,23; 1K 9,25; 15,42.50-54) znají protiklad mezi řec. fthartos, pomíjivý, a afthartos, nepomíjivý.

2. NZ. Některé výskyty termínů fthartos a mataios v NZ jsou možná sz. citáty (1K 3,20 a Ž 94,11; Ř 1,21 a 2Kr 17,15; Jr 2,5). Pomíjivost stvoření v Ř 8,20 může být kosmologickým rozšířením antropologické pomíjivosti v Kazateli. Apokalyptika má naději v příchodu budoucího světa (protiklad k pomíjivému světu vezdejšímu) (Ř 8,20; 1K 15,42; Ef 4,17; 2P 2,18) a v novém stvoření.

V. t. marnost, nepomíjitelný.