Hvězda betlémská

heslo: hvězda betlémská

autor: Moravec Jan    
       
předcházející heslo: hvězda        
následující heslo: hvězdáři

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků V Mt 2 je vyprávěn příběh o mudrcích od východu (řec. magoi), kteří, vedeni hvězdou, se jdou poklonit narozenému králi Židů; vykladači Písma a hvězdou jsou nasměrováni do Betléma, kde nalézají narozeného Ježíše, klaní se mu a odevzdávají mu královské dary. Příběh uzavírá vyvraždění betlémských chlapců Herodem, který v narození Mesiáše vidí hrozbu pro svou vládu.

Bylo již navrženo nepřeberné množství výkladů tohoto příběhu a zejména historických rekonstrukcí zmíněné hvězdy. Jako nevyhovující se jeví veškeré mimořádné a nepravidelné astronomické jevy: komety, novy apod., datované kolem přelomu letopočtu. Důkladnější výklady se soustřeďují na hledání historicky pravděpodobné a specifické astrologické věštby (horoskopu), která by mohla být podle tehdy běžné symboliky a metodiky vykládána jako předpověď narození židovského krále či Mesiáše a kterou by bylo možno uvést v souvislost s krvavými represemi v závěru vlády Heroda Velikého, o kterých ze zmiňuje Josephus Flavius. To by mohlo osvětlit vznik literárního motivu, který později Matouš spojil s příběhem o narození Ježíšově. Tento směr výkladu podporuje řada dokladů o tom, že některé židovské skupiny (zejm. esejci) se astrologií aktivně zabývali a předpovědět příchod Mesiáše se pokoušely. Pak se jeví značně pravděpodobné, že taková astrologická předpověď mohla vyvolat vlnu odporu proti vládě Herodově a agitaci za jeho svržení, což vedlo ke zmíněným represím.

Možných horoskopů či konjunkcí planet je uváděno několik. Klasický je výklad navržený již J. Keplerem a mající oporu i v židovských středověkých pramenech: trojitá konjunkce Jupitera a Saturna v souhvězdí Ryb r. 7 př. n. l., tedy skutečně spadající do závěru Herodovy vlády. V horoskopu je skutečně prvek narození krále (Jupiter) spec. židovského (Saturn jako židovská hvězda ve středověké tradici) v opozici na planetu Mars signifikující Heroda. Ke konjunkci došlo v Rybách symbolizujících poslední – mesiášský – věk. Této konjunkci byla věnována pozornost, jak dokládá nalezená klínopisná tabulka ze Sipparu v Mezopotámii. Lze tedy předpokládat, že neunikla ani židovským astrologům. Trojitá konjunkce Jupitera a Saturna v Rybách byla považována za mesiášský horoskop i mezi středověkými Židy (když byla událost z r. 7 př. n. l. již zapomenuta).

Nejnovější výklad amerického historika M. R. Molnara identifikuje – na základě důkladné analýzy antické astrologie – královský horoskop se situací 17. dubna r. 6 př. n. l., kdy došlo k zákrytu Jupitera Měsícem při jeho heliaktickém východu v souhvězdí Berana označujícím Syropalestinu. I tento horoskop spadá do doby závěru Herodovy vlády a mohl být interpretován proti němu.

Nutno zdůraznit, že rekonstrukce betlémské hvězdy v uvedeném smyslu vždy zůstane na hypotetické úrovni a nemůže se stát oporou pro jakékoliv datování Ježíšova narození, protože se jedná jen o dílčí literární motiv, spojený s Ježíšem až dodatečně.