Apokryfy

heslo: apokryfy

autor: Mrázek Jiří    
       
předcházející heslo: apokalyptika        
následující heslo: Apollonie

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků spisy, které jsou formou, obsahem i dobou vzniku příbuzné kanonickým knihám SZ nebo NZ, ale z různých, zejména teologických důvodů nebyly do sz ani nz kánonu přijaty.

1.Starozákonní a.: 1.1 v protestantské terminologii spisy, které nejsou obsaženy v hebrejském kánonu SZ (tenach), ale jsou součástí Septuaginty nebo Vulgáty. Jsou to: Tóbijáš; Judit; Kniha moudrosti (zvaná též Moudrost Šalomounova); Sírachovec; Báruk; 1. a 2. kniha Makabejská; přídavky ke kanonické knize Ester a přídavky ke kanonické knize Daniel; kromě toho ještě dvě krátká vyprávění: Zuzana a Bél a drak, která také tvoří volnější dodatek ke knize Daniel.

Zatímco protestantské církve převzaly užší, hebrejský kánon Starého zákona bez těchto knih, katolická církev se orientovala na Vulgátě a zahrnula je do svého kánonu jako tzv. deuterokanonické knihy (druhotně kanonické, kterým je přiznána menší váha).

1.2. v katolické terminologii proto termín a. označuje jen spisy, které nebyly zahrnuty ani do Vulgáty (např Žalmy Šalomounovy; 3. a 4. kniha Makabejská; 4. Ezdráš aj.) a překrývá se s termínem pseudepigrafy.

Sz a. se většinou dochovaly pouze řecky a v následných starověkých a středověkých překladech, ale nálezy v Kumránu dokládají, že původním jazykem byla v některých případech hebrejština nebo aramejština. Svým obsahem tyto knihy většinou jen dále rozvíjejí látku biblických vyprávění nebo pokračují v úvahách biblického mudrosloví. V žádné teologické tradici jim nebyla přiznána stejná váha jako základním kanonickým knihám, byly však pro svou čtivost a barvitost oblíbené jako poučné čtení a často svými náměty inspirovaly umělce (Tobijáš, Zuzana v lázni, Judit a Holofernés).

2. Novozákonní a.: knihy blízké nz spisům, které však nebyly přijaty jako základní apoštolské svědectví. Důvodem pro jejich odmítnutí byly většinou pozdní vznik a nepravověrné myšlenky.

Mezi nejznámější apokryfní evangelia patří Tomášovo ev., Ev. pravdy (gnostické), Petrovo ev. (doketismus).

Apokryfní Skutky se vyznačují především barvitými zázraky, zčásti opět i gnózí a doketismem (Skutky Pavlovy, Janovy, Petrovy, Tomášovy). Mezi apokryfní epištoly patří epištola Laodicejským nebo (nehistorická) korespondence mezi apoštolem Pavlem a filozofem Senekou. Apokryfní apokalypsou je např Zjevení Petrovo.

Český čtenář najde sz apokryfy v samostatném svazku ekumenického Překladu s výkladem nebo ve většině vydání ČEP z doby po r. 1987.

Souborně český překlad nz apokryfů vyšel v rámci Knihovny raněkřesťanské literatury (I-III, 2001-2007), sz pseudepigrafy vyšly jako Knihy tajemství a moudrosti (Mimobiblické židovské spisy I-III, 1995-1999), gnostická evangelia a apokalypsy vychází v řadě Rukopisů z Nag Hammádí od r. 2008.