Písař
heslo: písař
autor: Tomášek Petr
předcházející heslo: pireatónští
následující heslo: píseň
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. sófér, aram. sáfar, řec. grammateus (sr. zákoník
).
Ve starověkém orientu, kde byla drtivá většina obyvatelstva negramotná, představovali p. úzkou kulturní elitu. P. působili na dvoře panovníků, či v chrámech jako kněží. Součástí vzdělávání p. však kromě písařských technik a dovedností bylo rovněž osvojení si základních textů, ke kterým patřilo především mudrosloví a mýtické eposy (v mezopotámském prostředí Gilgameš, v řeckém Homérova Odysea a Illiada). Podle všeho ale hrálo u starověkých p. stále velkou roli memorování a ústní tradice, jak to dokládá mj. i charakter mnoha sz. textů.
K zásadnějším změnám dochází teprve v době helénismu, kdy se přístup ke vzdělání rozšiřuje širšímu okruhu elit (viz řecká gymnásia), zvyšuje se produkce knih, vznikají knihovny, atd. V této době se však též v opozici k řeckému vzdělání začínají formovat národní
literatury, nesené p. z kněžského prostředí, jak tomu jsme svědky např. v Egyptě. Tato elita kněžských p. měla zřejmě také zásadní podíl na vzniku sz. textů.
V rabínském židovství, ve kterém se přístup ke vzdělání (především díky zavedení instituce synagógy) radikálně zdemokratizoval, je pojem p. přenesen na institut přepisovače textů Tóry. Podle něj byl též pojmenován apokryfní talmudický traktát sofrím, který zaznamenává pravidla přepisování svatých textů.
Ve SZ nalezneme zmínky o písařích jak v souvislosti s králem a jeho dvorem (viz např. 2Kr 12,11; 2Kr 18,18.37; 2Pa 26,11; Est 3,12), tak v kontextu chrámu a kněžských funkcí (2Pa 34,13; Neh 8,9). Pozoruhodné však je, že p. měli též izraelští proroci, kteří stáli v opozici k oficiálním elitám, např. Jeremjášův p. Báruk (Jr 36) a zvláště jeho konflikt s královským písařem Jónátánem (Jr 37,15.20). P. se též objevuje jako motiv v prorockých obrazech (falešné rydlo písařů
v Jr 8,8; písařský kalamář
, Ez 9,2.3). K tomu sr. tematiku knihy v prorockých textech.
V NZ najdeme slovo grammateus, kterým hebr. sófér (p.
) překládá LXX, převážně ve významu zákoník, tj. příslušník jedné z židovských frakcí nz. doby. Sr. ale 1K 1,20, kde ČEP tento termín překládá jako znalec
, paralelně s učenec
(dosl. sofos, moudrý.)