Večeře Páně
heslo: Večeře Páně
autor: Filipi Pavel
předcházející heslo: večeře
následující odkazové heslo: věčnost
následující heslo: věčný
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
1. je jiným označením pro eucharistii, bohoslužebný akt křesťanské církve, jehož podstatou je účast na společném jídle a pití, vyjádřená alespoň symbolicky sdílením lámaného chleba a společného kalicha s vínem. Podtrhuje, že křesťanská obec se u stolu schází se svým Pánem a uvádí eucharistickou slavnost do souvislosti s Ježíšovým stolováním s hříšníky (Mk 2,16; Mt 11,19 par; L 7,34 aj.) a zejména s poslední večeří
Ježíšovou s učedníky (Mt 26,17-29; Mk 14,12-25; L 22,14-23). V NZ je výraz doložen jen jednou (1K 11,20 kyriakon deipnon). Došel však rozšíření zejm. v církvích navazujících na reformaci, které mu dávají přednost před označením eucharistie
v přesvědčení, že zřetelněji vyjadřuje prvotní iniciativu Vzkříšeného Pána.
2. Základem V. P. je Ježíšova poslední večeře, jak o ní píše apoštol Pavel, synoptici a Justin Martyr (ten může být na předchozích závislý). V synoptických evangeliích se vypráví, že šlo o pesachovou večeři (svátky, Velikonoce), Janovo ev. klade V. P. o den dříve, takže Ježíš umírá ve chvíli, kdy byli obětováni beránci (J 13,1-11).
Společné či vícekrát se opakující rysy jsou, kromě dobrořečení (eucharistie), tyto:
a) Spojení s královstvím Božím (v 1K 11,17-34 s druhým příchodem Ježíše Krista (eschatologie) – v církevní liturgii do pozadí ustupující motiv. V. P. je podle toho předjímkou (anticipací) vztahů v království Božím.
b) Motiv nové smlouvy a zástupnosti Ježíšovy smrti vyjádřený v souvislosti s rozdělováním chleba a podáváním kalicha: Ježíšova smrt přijde k dobru vám
, mnohým
, na odpuštění hříchů
, hříšníkům
. Ježíšova oběť je tím zpřítomněna.
c) Motiv památky, vzpomínky (ř. anamnésis) na Ježíše.
d) Motiv společenství – společné stolování.
S jistou opatrností lze k výkladu perikop o ustanovení V. P. užít vyprávění a ustanovení z traktátu Pesachim z Talmudu, který byl napsán později, ale na základě starších tradic. Opatrnost je na místě také proto, že spojení V. P. s paschálním stolováním má především teologickou funkci nového, křesťanského zdůvodnění velikonočních svátků v Církvi a není jednoznačně doložitelné historicky.
Přehled o jednotlivých složkách V. P. a jejich vztahu poskytne srovnání dochovaných verzí ustanovení V. P.
| 1K 11 | Mk 14/Mt 26 | L 22 | L 22 (D) | Justin Apol. I,66 | |
|---|---|---|---|---|---|
| zaslíbení eschat. stolování | - | - | + | + | - |
| dobrořeč. kalich, eschat. záslíb. | - | - | + | + | - |
| dobrořeč. chléb / zástupnost | +/+ | +/- | +/+ | +/- | +/- |
| památka-vzpomínka | + | - | + | - | + |
| večeře | + | - | - | - | - |
| dobrořeč. kalich / zástupnost | +/- | +/+ | +/+ | - | +/- |
| zaslíb. království Boží – setkání | + | + | - | - | - |
1K 11: Místo o království Božím se v závěru mluví o Kristově (2.) příchodu.
L : O dobrořečení kalicha se mluví nepřímo: taktéž
.
Justin: dobrořečený kalich je krev (ne nová smlouva v krvi).
Z 1K 11 vidíme, že původně šlo o stolování, dalšími stabilními rysy jsou chléb a kalich, ale také odkaz ke království Božímu (parúsii) – prvek, který ustoupil do pozadí, ale připomenula jej česká reformace.