1K 11,1: Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova.
1K 11,2: Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali.
1K 11,3: Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.
1K 11,4: Každý muž, který se modlí nebo prorocky mluví s pokrytou hlavou, zneuctívá toho, kdo je mu hlavou,
1K 11,5: a každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou; je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná.
1K 11,6: Jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. Je-li však pro ženu potupné dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.
1K 11,7: Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží, kdežto žena je odleskem slávy mužovy.
1K 11,8: Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže.
1K 11,9: Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
1K 11,10: Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům.
1K 11,11: V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy,
1K 11,12: vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu - všecko pak je z Boha.
1K 11,13: Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou?
1K 11,14: Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou,
1K 11,15: kdežto pro ženu ctí? Vlasy jsou jí totiž dány jako závoj.
1K 11,16: Chce-li někdo umíněně na tom trvat, tomu říkám: Není to obyčejem ani u nás, ani v ostatních církvích Božích.
1K 11,17: Když už vás napomínám, nemohu také pochválit, že se shromažďujete spíše ke škodě než k prospěchu.
1K 11,18: Předně slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se v církvi shromažďujete, a jsem nakloněn tomu věřit.
1K 11,19: Neboť musí mezi vámi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z vás se osvědčí.
1K 11,20: Když vy se však shromažďujete, není to už společenství večeře Páně:
1K 11,21: každý se dá hned do své večeře, a jeden má hlad, druhý se opije.
1K 11,22: Což nemáte své domácnosti, kde byste jedli a pili? Či snad pohrdáte církví Boží a chcete zahanbit ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím!
1K 11,23: Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,
1K 11,24: vzdal díky, lámal jej a řekl: "Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku."
1K 11,25: Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: "Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku."
1K 11,26: Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.
1K 11,27: Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.
1K 11,28: Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije.
1K 11,29: Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení.
1K 11,30: Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a mnozí umírají.
1K 11,31: Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni.
1K 11,32: Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.
1K 11,33: A tak, bratří moji, když se shromažďujete k společnému stolu, čekejte jeden na druhého.
1K 11,34: Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se neshromažďovali k odsouzení. Ostatní věci zařídím, až přijdu.