Inkarnace

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 28. 3. 2023, 12:19, kterou vytvořil Moravec (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: inkarnace

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: incest        
následující heslo: inkoust

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
(lat. vtělení) – výraz z křesťanské věrouky, podle něhož je Ježíš v celém svém životním příběhu vtělením Boha: Bůh skrze něj zjevuje svou povahu a vstupuje do dějin, sklání se v něm k lidem (kondescendence) a tak zve člověka, který se hříchem odcizil svému poslání, do společenství se sebou samým. Z lidské strany i. umožňuje orientaci v dějinách: Ježíš včetně svého učení je v základních rysech dostupný v písemných pramenech (v. vzpomínat, vzpomínka, historická kritika), většinou knihách NZ, a jeho klíčový význam potvrzují svědectví jeho žáků a dalších křesťanských generací, je modelem skutečně lidského života, podle něhož lze posuzovat všechno, i to, co se děje mimo oblast církve a uvědomit si, co je třeba podporovat a co potlačovat.

Učení o i., zřetelně formulované již v Nicejsko-cařihradském vyznání, navazuje na J 1,14 (Kristus jako Slovo Boha, které se stalo tělem), na Fp 2,6n (hymnus o dobrovolném ponížení Krista Ježíše), a Ko 2,9 (v Kristu je vtělena plnost božství). Popření i. (některým křesťanem) je podle 1J 4,3n (2J 7) projevem působení antikrista.

Učení o i. je součástí učení o Trojici. To naznačuje jedinečnost Ježíše Krista jako Božího zjevení, ale i skutečnost že Bůh se v Ježíši nevyčerpával, takže se Ježíš mohl modlit k nebeskému Otci.