Svědek, svědectví

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: svědek, svědectví

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: svázat        
následující heslo: svědomí

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. `éd; řec. martys. Jde pojmy z oblasti právní (důkazní řízení – Nu 5,13; 35,30), občanských vztahů (Ex 23,1nn; 1Te 2,5). O zneužití svědků, falešném svědectví a jeho hrozných důsledcích vypráví 1Kr 21,9.13 (Nábotova vinice). Falešné s. bylo proto jako jedno ze základních provinění zakázáno v Desateru (Ex 20,16) a podléhalo nejpřísnějším trestům (Dt 19,16-19). Právoplatné s. muselo být doloženo alespoň dvěma s. (Dt 19,15; Mt 18,16; srv. Mt 26,59nn). S. žen v bylo v židovství právně neplatné. Proto jako první povelikonočními s. Ježíše Krista byli uváděni muži. Na Boha jako na s. se odvolávaly výroky, které řešily osobní spory (Gn 31,50) i vztahy (Ř 1,9; 2K 1,23). Na posledním soudu bude (vševědoucí) Bůh svědkem proti všemu zlému (Mal 3,5) a pro spravedlivé (1S 12,5n). Izrael je povolán, aby před ostatními národy (pronárody) svědčil pro boží pravdu a jedinečnost (Iz 43,9-15). Od druhé křesťanské generace byli apoštolové pokládáni za základní s. velikonočního evangelia (L 24,47-48; Sk 1,8; 2,32).

Za své svědectví ručí s. životem (Sk 22,20; Zj 2,13; 17,6). Tak se výraz martys a martyria stávají i označením pro mučedníka a mučednictví. Vzhledem k dějinnosti božího zjevení, jehož vyvrcholení vidí křesťanská víra v Kristu (zjevení, inkarnace), je křesťanské s. kategorií, která není zcela neznámá v oblasti historiografie a, jak jsme již pověděli, práva.

S. sice nenahradí osobní rozhodnutí adresátů svého svědectví, v právním sporu soudce, ale, je-li svědectví autentické (doložené dvěma svědky, nevynucené, zapadající do celkového obrazu života a dějin atd.), je nutno jeho s. brát vážně. Koncem 20. století na tomto poznatku Paul Ricoeur vybudoval hermeneutiku svědectví.