Seleukovci

heslo: Seleukovci

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: Seleukie        
následující heslo: Selofchadovy dcery

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků dynastie, kterou založil Seleukos I., vojevůdce ve službách Alexandra Velikého. Po jeho smrti se stal místodržícím Babylónie, postupně se osamostatnil (od r.305 př. n. l. užíval titul král) a vytvořil říši, která v prvém období sahala od Malé Asie až po Indii. Její nové hlavní město dal vybudovat na řece Orontu v Sýrii a nazval ho Antiochií na počest svého otce. Vybudoval také přístav Seleukii (1Ma 11,8; Sk 13,4). – Z dalších S. je třeba připomenout Antiocha III. (223-187 př. n. l.), na něhož se vztahuje proroctví v Da 11,10-19 (srv. 1Ma 1,10). Pro lepší zajištění západních hranic své říše dal do opevněných měst v Malé Asii za výhodných podmínek přestěhovat z Babylónie dva tisíce židovských rodin, které tam po r. 587 př. n. l. přesídlil z Judska král Nebúkadnesar. Ti tvořili jádro vlivné židovské diaspory, na niž později navazovala křesťanská misie. Podobně vstřícný k Židům byl i Seleukos IV. (187-175 př.n.l.). Do doby jeho vlády umisťuje 2Ma 3,1-4,6 příběh o Heliodorově pokusu vykrást chrámovou pokladnu. – Judsko, po smrti Alexandra Velikého spadající do oblasti říše Ptolemaiovců, přešlo r. 200 př. n. l. pod vládu S. Antiochos III. potvrdil r. 198 právo Židů žít podle zákona otců. – Zato Antiochos IV. Epifanés (175-164 př. n. l.) svým programem helénizace vyprovokoval Makabejskou vzpouru, která vedla k poslednímu politickému osamostatnění Židů před r. 1948. Na Antiocha IV. se patrně vztahují oddíly z Da 7,8-11; 8,9-25; 11,21-45; výslovně 1Ma 1,10; 6,6; 2Ma 4,7; 9,29 aj. I o osudech dalších S. najdeme zmínky v 1Ma, kap. 7 – 16. Za Demetria II. se Šimeón (Makabejský) dal za tichého souhlasu Říma prohlásit králem (1Ma 10,67 – 14,15 aj.).

Když r. 64 př. n. l. padla říše S. do rukou Římanů, žila v Antiochii významná židovská menšina a bývalé hlavní město říše se později, podobně jako Alexandrie, stalo významným křesťanským střediskem.