Antiochos IV. Epifanés

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Antiochos IV. Epifanés

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: Antiochie        
následující heslo: Antipas

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
(řec. Zjevený bůh), vladař seleukovské říše v letech 175-164 př. n. l. Po neúspěšném tažení do Egypta řešil ekonomickou krizi své říše tím, že Jeruzalém obsadil, jako by šlo o nepřátelské město, vyloupil jeruzalémský chrámový poklad a brzy nato v roce 167 př. n. l. chrám znesvětil tím, že jej zasvětil Diovi Olympijskému. A. již dříve dosadil (díky úplatkům a slibům odvádění vyšších daní) za velekněze nejdříve Jásona (bratra stávajícího velekněze Oniase III.) a posléze za příslib ještě vyšších daní Menelaa, který dokonce nebyl ze sádokovského rodu, což bylo pro výkon funkce velekněze nepřípustné. To vyvolalo vlny nestability a proptolemaiovských vzpour, které nakonec vedly ke zmíněnému vydrancování chrámového pokladu, jako potrestání za projevenou neloajalitu. V rámci svého univerzálního pojetí náboženství A. nutil Židy, aby se vzdali kultu podle předpisů Mojžíšova zákona, včetně obřízky (Josephus Flavius, Contra Appionem 1,83) a vyvolal Makabejskou vzpouru.