El, Elohím

heslo: El, Elohím

autor: Prudký Martin    

předcházející odkazové heslo: El Amarna      
předcházející heslo: -el        
následující heslo: El-

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků obecné hebr. termíny pro označení Boha.

1. El.

1.1 Obecně semitský výraz pro božské či polobožské (andělské/démonské) bytosti (akkad. 'illu, hebr. 'el (častěji pl. 'elím), srov. Ex 15,11; Jb 41,17, zejm. frazeologické užití, např. božští synové (b^ené 'elím, Ž 29,1; 89,7), shromáždění bohů (`<sup>a</sup>dat 'el; Ž 82,1), dům boží (bét 'el, Gn 28,19), boží sláva (k<sup>a</sup>vód 'el; Ž 19,2), nejvyšší bůh ('el `eljón, Gn 14,19), bohové spravedlnosti ('^elé ha-cedeq, 11QMelch 1.1,14) apod. Termín je odvozován od slovesného kořene '-w-l být silný, mít sílu), tato souvislosti se projevuje v některých již zcela profánních užitích, kde má výraz význam síla, schopnost (Gn 32,29; Dt 28,32; Neh 5,5 aj.).

1.2 Vlastní jméno nejvyššího boha kenaanského panteonu. Mytologické texty z Ugaritu sice užívají tvar il také běžně v apelativním významu, ale zhruba v polovině výskytů jím označují konkrétní božskou postavu, která sídlí na svaté hoře a je vládcem panteonu. Bůh El je zde charakterizován jako svatý (qdš), král (mlk), milosrdný a milostivý (ltpn il dpid, KTU 1.4 iv:58; srov. Ex 34,6). K jeho působnosti patří ochrana života, včetně uzdravování z nemocí, i garance spravedlnosti (moudré rozsuzování sporů). Emblémovým zvířetem Ela je býk, výraz síly a božského majestátu (KTU 1.2 i:33; srov. Ex 32,4; 1Kr 12,28).

1.3 V SZ je výraz jedním z označení Hospodina (Jhwh), a to především ve složeninách, pevných formulích a teoforních jménech. Samostatně se termín v absolutu o Hospodinu neužívá, nejspíš proto, aby nebylo zaměnitelné se jménem nejvyššího boha kenaanského panteonu (viz výše, podrobněji viz tituly Boží). Stopami po integraci kenaanského boha Ela, resp. po jeho ztotožnění s Hospodinem v náboženství Izraele mohou být výrazy El, Bůh Izraele ('el '^elóhé jisrá'el, Gn 33,20) a El, Bůh otce tvého (há-'el '^elóhé 'ávíchá, Gn 46,3).

2. Elohím. Obecné hebr. slovo '^elóhím (= bůh, božstvo, božská bytost; celkem 2602×). Vedle abs. užití termínu v sg. (hebr. '^elóah; 58×, zejm. Jób; srov. arab. 'iláhu) je zdaleka nejčastěji používán plurál '^elóhím, a to jak pro božské bytosti obecně (všichni bohové Egypta, Ex 12,12; Aštoreta, bohyně Sidóňanů, Kemóš, bůh Moábců a Milkóm, bůh Amónců, 1Kr 11,33; božského ducha / božskou bytost, 1S 28,13), tak zcela běžně i pro Hospodina, Boha Izraele (např. Gn 1; Ž 42 – 83; ve složeném tvaru jhwh '^elóhím v Gn 2-3). K obecnému významu a užívání termínu bůh/božstvo viz Bůh, ke specifickému užití u '^elóhím pro Hospodina viz tituly Boží.