Vokalizace

heslo: vokalizace

autor: Tomášek Petr    
       
předcházející heslo: vojsko        
následující heslo: volavka

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků systém grafických značek, doplňující souhláskové písmo (jakým je písmo hebrejské) tak, aby umožnil též zápis samohlásek. Přeneseně se pak v. také rozumí konkrétní možnost, jak číst určitý souhláskový text.

Různé vokalizační systémy existují především v abecedách semitských jazyků, kromě hebrejštiny rovněž v arabském, syrském, či samaritánském písmu. V. existovala rovněž ve staré etiopštině, to se však velmi rychle vyvinulo do slabičného písma. Systém hebr. v. vytvořili židovští učenci, Masoreti, působící v období 6-9. stol. n. l. Historicky existovaly tři různé hebr. vokalizační systémy: babylónský, palestinský a tiberiadský; do dnešních dnů však přetrval pouze poslední jmenovaný. Jelikož v. značky sestávají především z teček, bývají též souhrně označovány jako punktace.

Starší alternativou k v. je systém tzv. podkladů (lat. matres lectionis), kdy je dlouhá samohláska v textu zaznačena pomocí specifické souhlásky. Tak například písmeno Vav může být použito jako podklad pro samohlásku ú, nebo ó; písmeno Jod pro í, či jednu z variant é. V klasických masoretských rukopisech, stejně jako v pozdějších tiscích, je užito kombinace obojího – podkladů i vokalizace.

Svitky Tóry, ze kterých se předčítá při židovských synagogálních bohoslužbách, nesmí vokalizaci (podobně jako jiné značky, či glosy) obsahovat.