Vlna

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: vlna

autor: Balabán Milan    
       
předcházející heslo: vlk        
následující heslo: vně

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. cemer, řec. erion. Srst kultivovaných plemen ovcí, lam, velbloudů aj. V Bibli jde především o ovčí vlnu, což je ekonomicky důležitý výtěžek chovu ovcí. Vlna patřila mezi produkty udržující život, Ozeáš jmenuje spolu s vlnou vodu, chléb, len, olej, mošt a vůbec nápoje (Oz 2,7.11). Tentýž prorok výhružně připomíná, že Hospodin strhne z duchovně smilnícího Izraele svou vlnu a svůj len, aby odkryl jeho náboženskou nahotu (Oz 2,11n). Vlna tu neoznačuje jen textilii, nýbrž i oděvní symboliku, oděv, který po ztrátě rajské nahoty (Gn 3,7.10n.24) chránil lidskou intimitu a důstojnost. Důležitým, vpravdě strategickým místem údělu ovcí i jejich vlny byla slavnost stříhání ovcí (Gn 38,12n). Předtím byla zvířata důkladně omyta a po uschnutí stříhána. Po ostříhání byla vlna mykána, česána a s spřádána v niti. Z vlny byly vyráběny obleky (Ez 34,3) a kniha Přísloví ve chvále ženy statečné vynáší ženu, která se stará o vlnu a len (Př 31,13). Tato chvála je o to závažnější, že se za pilnou a optimálně hospodárnou ženou skrývá sama Moudrost. Sd 8,26 zmiňuje z vlny vyrobená purpurová roucha, do nichž byli oblečeni midjánští králové (sr. Ex 28,6 – zde je zmíněna fialově purpurová látka jakou součást umně utkaného nárameníku). Vlna byla výhodným obchodním artiklem. V Ez 27,18 (nářek nad Týrem) zlobně odhaluje prorok, že Damašek kupčí s Týrem s množstvím různého zboží, mimo jiné i se sacharskou vlnou. Velká kvanta vlny (jehňata a berany) odváděl móabský král Méša izraelskému králi Jóramovi (2Kr 3,4). Z rituálně náboženských důvodů bylo zakázáno oblékat tkaninu ze směsi vlny a lnu (Dt 22,10). Za starých dob se připisovala míchání a křížení druhů tajemná moc, prý se tím spojovaly různé sféry a vlivy. Oděv kombinovaný z obou elementů měl člověka chránit před zlými mocemi. (viz výklady k. k Dt 22,10). Věštebný význam mělo ovčí rouno na humně Gedeónově (Sd 6,37). Izraelský lid měl svým kněžím odvádět kromě obilí apod. odvádět též prvotiny své ovčí stříže (Dt 18,4). První ovce z vrhu byla obětována i s vlnou (Dt 15,19). Významný je symbolický význam. Bělostná vlna, podobná sněhu – Ž 147,16, se prorokovi stává obrazem neviny získané překvapujícím Božím milosrdenstvím: hříchy jsou rudé jako šarlat, ale budou bílé jako vlna (Iz 1,18). Ve Zj 1,14 je popis Syna člověka, který má vlasy bělostné jako sněhobílá vlna, což je tichý odkaz na Da 7,9, na svatost a vznešenost člověka (sr. Pís 7,6).