Veselí

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: veselí

autor: Pokorný Petr    

předcházející odkazové heslo: věřit      
předcházející heslo: veřeje        
následující heslo: vesnice

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
též veselit se – hebr. odvozeniny od kořenů s-m-ch a s-w-s; řec. chara, chairó, výjimečně eufrainó: sdílená radost, která vychází především z Boží blízkosti prožívané při bohoslužbě (Ž 40,17; Neh 12,43; Iz 61,10), při nastolení krále (Ž 45,8). Jde o radost ze spásy (Ž 59,17), z Boha (Iz 61,10) či z Ježíše Krista (L 1,14), jejímž středem a naplněním je eschatologická budoucnost (Jr 31,13; Iz 61,3). Ve chvílích pohrom a odcizení Božího lidu v. ustává (Jl 1,12; Pl 5,15),ale poslední slovo má v. jako odpověď na Boží odpuštění (Za 8,19). V NZ je veselí spojení v evangeliem o smrti a vzkříšení (metaforicky účinně vyjádřeno v L 15,23-24.32), současně se však objevuje prolínání eschatologické radosti do současného utrpení (L 6,23) a relativizace dočasných radostí v očekávání plné radosti z budoucího příchodu nového věku (1K 7,30).