Vesnice

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: vesnice

autor: Tydlitátová Věra    
       
předcházející heslo: veselí        
následující heslo: vést

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. chácér, káfár, kófer, tírá, chawwá, řec. kómé, agros. Vesnice bývaly na rozdíl od měst nechráněné hradbami (Lv 25,31), v některých případech šlo jen o stanové osady, nanejvýš mohlo jít o dvorce či hradiště do různé míry oplocené na obranu před zvěří či nájezdníky (Gn 25,16 nebo Iz 42,11). Ve starověku bývaly vesnice malé, postavené z vepřovic a stávaly poblíž hrazených měst, jimž podléhaly vojensky, politicky, daňovými povinnostmi, soudně i nábožensky, na oplátku v jejich hradbách hledali vesničané ochranu v době války. V tomto případě je město nazýváno matkou a přilehlé vesnice jsou nazývány dcerami, hebr. bat (Joz 17,11). V NZ je vesnice odlišená od města (polis). Josephus Flavius uvádí, že i to nejmenší galilejské městečko mělo 15 000 obyvatel, tento údaj se však zdá silně nadsazený. Podle velkého počtu vesnic usuzujeme, že šlo jen o malá sídla, která neměla ani vlastní samosprávu ani vlastní synagógu. Ve většině případů(L 14,18) označuje termín agros spíš pole než ves, ačkoliv kraličtí překládají ves jsem koupil.