Slib, slíbit

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: slib, slíbit

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: slepý, slepota        
následující heslo: slitování, slitovat se

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. výrazy od kořene n-d-r, zejména. podst. jm. neder dobrovolný závazek, který je spojen s úsluhou druhé strany, jíž se slibuje. V bibli jde většinou o s. Bohu (Ž 22,26; 76,12), který je uzavírán s očekáváním Boží pomoci, nebo o slib, jehož je Bůh svědkem. Zákon dával s. řád (Nu 30). Chana slíbila Bohu svého syna, pokud jí ho dá (1S 1,11), a s. splnila (1S 1,21-28). Viz nazír (Nu 6,21; Sk 21,23: řec. euché – prosba). V NZ není terminologie jednotná, o Božích slibech se mluví jako o zaslíbeních (řec. epangeliaGa 3,17; epangellomai , homologó, legóSk 7,5.17; 13,34).