Slitování, slitovat se

heslo: slitování, slitovat se

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: slib, slíbit        
následující heslo: slitovnice

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. deriváty kořene r-ch-m. S. je konkrétní projev božího milosrdenství (Ex 34,6). S. patří k boží podstatě, tím se liší od hříšného, odcizeného člověka (2S 24,14). Svévolník se neslitovává (Př 21,10; Am 1,11). Svědkem božího s. je Izrael (Neh 9,19; srv. Neh 9,1nn). Hospodinovo s. znamená odpuštění hříchů (Ž 51,3) a zachování života (Ž 119,156). Viz i slitovnice, smíření.

Do popředí vystupuje role této skupiny výrazů tam, kde se mluví o sklonění Boha k člověku se záměrem pomoci, zachránit (spasit): Hospodin! Bůh plný slitování! (Ex 34,6; srv. Ž 25,6).

V NZ se pojem s. vyjadřuje několika termíny. Lidé došli s. (Ř 11,30-32; srv. 1Pt 2,10)), Bůh se slitoval nade všemi (Ř 11,32 – radikalizace sz. výroků) – v řec. eleos, eleó. K s. jsou vyzývání adresáti Pavlových listů (Fp 2,1) – oiktirmos v mn. č. (o božím slitování je užit tentýž výraz např. v Jk 5,11). Měně často užívá podst. jméno oiktirmos (Ř 12,1nn; 2K 1,3). V Lukášově evangeliu se česky slitovat, slitování být líto (L 7,13) či výjimečně soucit překládá sloveso splanchnizomai, které vyjadřuje soucit (milosrdný Samařan byl pohnut soucitem L 10,33) provázený pohnutím (L 15,20 milosrdný otec byl hnut lítostí). Vztahuje se především k jednání Boha (L 1,78) a Ježíše, ale také lidí, kteří Boží přízeň poznali. V mnoha oblastech užívá autor Lukášova evangelia a knihy Skutků přesně vymezené pojmy, ale v soteriologii hledí pestrostí výrazů naznačit závažnost dění, k němuž se vztahují. V.t. lítost, litovat.