Shromáždit, shromáždění

heslo: shromáždit, shromáždění

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: shovívavost, shovívavý        
následující heslo: schrána

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků výrazy, kterými se v ČEP i v ostatních českých překladech překládá několik významných hebr. i řec. slov.

1. Starý zákon

Nejvýznamnější je s. jakožto označení Izraele – Božího lidu. V tomto případě je český výraz v SZ překladem hebrejského podst. jm. qáhál nebo `édá. Jejich význam se prakticky prolíná a většinou jsou oba výrazy používány záměnně (stojí vedle sebe paralelně např. v Lv 4,13, 2Pa 5,6 kde `édá je v ČEP přeloženo jako pospolitost). Hebr. `édá je vyhraněnější jako termín, qáhál (původní význam svolané společenství) se místy užívá i v negativním kontextu, jako označení bandy (Gn 49,6; Ž 26,5). Především však oba termíny označují shromáždění spojené společným kultem, úctou k Hospodinovi (Ex 12,6; Lv 16,33), a to především jako konkrétní shromáždění na určitém místě (Ex 16,3; Lv 16,33; 1Pa 13,2 – qáhál; Ex 12,3 – `édá. ČEP překládá `édá důsledně jako pospolitost, hebr. qáhál v obecném shromáždění a obrazně ve smyslu lidu, který se shromažďuje k uctívání Hospodina (Ž 89,6). Výjimečně je shromáždění překladem hebr. miqrá' (Ex 12,16).

2. Septuaginta

V Septuagintě jsou oba hlavní pojmy překládány v Pentateuchu výrazem synagógé, později je qáhál překládáno jako ekklésia (oba výrazy jsou odvozeny od sloves znamenající svolávat a pro diasporní řecky mluvící Židy zněly navíc podobně), výraz `édá je překládán řeckým synagógé. Slavnostní shromáždění se někdy označovala jako `^acárá (např. Dt 16,8), kde se význam přiklání až k slavnost (Am 5,21 – LXX panégyris).

Sloveso shromažďovat (hebr. většinou '-s-p; řec. synagó) se užívá o shromáždění k závažnému sdělení (Ex 3,16; Gn 49,2 zde hebr. q-b-c; LXX athroizó). V celé Bibli je však shromáždit také výrazem, který patří k eschatologickému očekávání shromáždění lidu Božího, Izraele nebo církve, nebo i všech národů k soudu, k eschatologické hostině a k novému životu v blízkosti Boží.

3. Nový zákon

Ve většině českých překladů se výraz s. užívá i k překladu vazeb jako mezi, uprostřed Sk 17,22) nebo se vsunuje na základě souvislosti (1K 14,19) V NZ se s. většinou vztahuje na vyprávění o událostech ze SZ (Sk 7,38). Někdy se řec. synagógé překládá jako s. (Jk 2,2), většinou však jako synagóga v konkrétním významu židovské modlitebny (Mt 4,23), ekklésia se sice stále místy překládá jako s. (1K 14,19; Jk 2,2 , řec. episynagógé – stejný význam jako synagógé), většinou však jako církev (1K 14,23). Na některých místech NZ je s. překladem řec. pléthos (množství – Sk 6,5; 15,12) – výrazu, který nabýval místy doslovně význam s. Jinde jde o řec. démos – lid, srocení lidu (Sk 17,2).

Shromáždit (synagó se v NZ užívá pro shromažďování okolo Ježíše (např. Mt 13,2); Mt 25,32; srv. J 4,36 (shromážďování úrody) a k eschatologickému shromáždění jako v SZ: Ef 1,10 (zde anakefalaió, ČEP: přivede k jednotě všechno).

4. Na jednom místě

S. je někdy také překladem zvláštní řec. vazby epi to auto, doslova nejspíše na jednom místě (tak Sk 2,1). Je to závažný výraz protože se s jedinou výjimkou, (sejítí farizeů – ČEP: byli pohromadě Mt 22,41), vesměs vztahuje na křesťanské shromáždění. Musel být rozšířený, protože se objevuje u Pavla 1K 7,5 (spolu), 1K 11,20; 14,23 (shromažďovat se) i později ve Sk 1,15 (pohromadě) a Sk 2,44 (pospolu). V LXX jde o překlad hebr. jachad, označující společné sejití Izraele, včetně žen a dětí . V Platonově Ústavě se tak označuje místo (i událost) setkávání diskutujících starců (329a).