Kalich

heslo: kalich

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: kalendář        
následující heslo: Kalkol

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků v biblických dobách prakticky jediná nádoba (číše), z níž bylo možno při stolování přímo pít vodu (Mk 9,41) a víno (Ž 75,9). K. je součástí mnoha metafor, a to jak ve smyslu záporném (k. trestu – Jr 49,12; Zj 14,10; Ježíš prosí o odnětí k. – Mk 14,36), tak i v kladném (oplývající k. – Ž 23,5). Obojí určení spojuje k. poslední (eucharistické) Ježíšovy večeře s učedníky (večeře Páně). Pro Ježíše je to k. utrpení, pro ostatní k., který jim přichází k dobru: Tento k. je nová smlouva v mé krvi (1K 11,25; srv. L 22,20). V Mk 14,24 (Mt 26,28) je víno v k. již ztotožněno s Ježíšovou krví (srv. Just. Apol. I,66,3). To je spojení, jímž se Ježíšova krev jevila jako pravá oběť, která hříšnému člověku umožňovala účast na chrámové bohoslužbě. Výslovně je její dosah pro druhé lidi (za vás) spojen s k. v Markově a v Matoušově evangeliu, ustanovení poslední večeře podle 1K 11 spojuje zástupnost s chlebem za vás a ve většině rukopisů Lukášovy verze je význam Ježíšovy smrti pro druhé lidi (za hříšníky, za vás, za mnohé) uveden do souvislosti s chlebem i s k. Nadto mluví Lukášova verze o tom, že koloval ještě jeden k. na začátku (L 22,17). V kodexu D (Bezově) Lukášova evangelia výslovné vyjádření zástupnosti Ježíšovy smrti chybí. V pozdějším určení pořadu židovské hostiny k velikonočnímu hodu Beránka v Talmudu (traktát Pesachim) se objevuje několik k. Dva k. Lukášova podání by bylo možno chápat jako doklad toho, že i podle evangelijní verze byla poslední večeře skutečnou hostinou, jako je to vypsáno v 1K 11 (po večeři... – v. 25).