Jebús

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Jebús

autor: Tomášek Petr
autor: Čapek Filip  
       
předcházející heslo: jazyk        
následující heslo: Jebúsejci

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. lok. jm., J. podle pozdější tradice v Sd 19,10n. a 1Pa 11,4n dřívější název Jeruzaléma (viz Sd 19,10n) a sídlo stejnojmenného kmene Jebúsejců.

Podle rodokmenů v Gn 10 zplodil Kenaan, potomek Chamův, J'vúsího, Jebúsejce. Jebús jako os. jméno. (1Pa 11,4) byl chápán jako eponym, praotec národa. Podle Dt 7,1 aj. patřili Jebúsejci vedle Kenánců, Emorejců, Chetejců, Chivejců, Perizejců a Girgašejců k sedmi nepřátelským pronárodům, kteří představovali původní obyvatele zaslíbené země (např. Ex 3,8; 13,5) a které Hospodin před Izraelci zažene (n-š-l). Izrael se s nimi neměl mísit. Podle Joz 15,63 ale zůstali Jebúsejci v Jeruzalémě i tehdy, když se stal benjamínským (Joz 15,63; Sd 1,21) a po Davidově vítězství (2S 5) judským a izraelským hlavním městem; za Šalomouna jsou podrobeni nuceným pracím (1Kr 9,20). Podle 2S 24,18 vybudoval David na humně Aravny Jebúsejského Hospodinu oltář, podle 2Pa 3,1 je toto místo totožné s horou Mórija a se Sijónem, kde Šalomoun buduje Hospodinův chrám.

Název města Jebús a s ním spojená tradice nejsou doloženy mimo Bibli.