Emorejci

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Emorejci

autor: Dušek Jan    
       
předcházející heslo: Emaus        
následující heslo: Én-

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. 'emórí; kral. Amorejští. E. jsou jedni z předizraelských obyvatel Palestiny, jsou zmiňováni v seznamu národů vyhnaných Izraelem (Gn 15,18-20; Ex 3,8.17; 23,23; 33,2; 34,11; Dt 7,1; 20,17; Joz 3,10; 9,1; 24,11), na E. se vztahuje prokletí Kenaana (Gn 9,25; 10,15-18; 1Pa 1,13-16). Bible zmiňuje E. v Zajordání, země E. odpovídá království Síchona mezi Arnónem a Jabokem (Nu 21,13.21-31; Dt 1,4; Sd 11,19-25) a též království Óga v Bášánu (Dt 3,8-9; Joz 2,10; 9,10). SZ rovněž zmiňuje E. v Předjordání usídlené v horách (Nu 13,29; Joz 5,1; 10,5-6.12; 11,3), pohoří Emorejců (Dt 1,7.19.20.44), zatímco Kenaanci sídlili v přímořské nížině a v údolí Jordánu (Nu 13,29; Joz 5,1; 11,3); přítomnost E. v nížině je doložena jen v Sd 1,34-35. Podle jiných textů E. sídlili v celém Předjordání, kde tvoří většinu obyvatel (Joz 24,15.18; Sd 6,10), ba dokonce jediné obyvatelstvo (Gn 15,16; 48,22; Am 2,9.10; 2Kr 21,11) v době předizraelské. Jiné SZ texty zmiňují pouze Kenaance (Gn 12,6; 24,3; Ex 13,11; Nu 21,1; Joz 16,10; Sd 1,1-10.17.27-33) nebo jinak označují emorejská města: Šekem je kenaanské město (Gn 12,6), chivejské (34,2) a emorejské (48,22); Gibeón je chivejský (Joz 9,7) a emorejský (2S 21,2), králové Jeruzaléma a Chebrónu jsou E. (Joz 10,5), ale Jeruzalém je jebúsejský (Joz 15,63; Sd 1,21) a Chebrón patří Anákovcům (Joz 15,13-14; Sd 1,20) nebo Chetejcům (Gn 23).

Tyto rozdíly částečně vysvětluje teorie pramenů, kdy Kenaanci patří do J a E. do E. Je ale třeba vysvětlit původ těchto biblických jmen. Kolektivní název Kenaanci označující předizraelské obyvatelstvo je zeměpisným označením (Kenaan v dopiseh z El-Amarna) a nikoli etnickým. Jméno Emorejci pravděpodobně pochází z akk. amurru (sumerské MAR.TU) lidé ze západu, toto slovo je doloženo již v klínopisných textech z konce 3. tisíciletí př. n. l. Tito E. byli obávaní nomádi ohrožující usazené Babylónce, pak se pomalu civilizují a zakládají dynastii v Babylónu, jejímž nejslavnějším králem byl Chamurapi (1790-1750 př. n. l.), a dynastii v Mari a jinde v horní Mezopotámii a v severní Sýrii. Egyptské texty ze Střední říše (2000-1700) zmiňují Asiaty se západosemitským jménem jako E., ale nelze dokázat, že se skutečně jedná o E. Texty z počátku Nové říše z doby 18. a 19. dynastie zmiňují zemi Amurru na severu Kenaanu. Název Amurru se pak objevuje až v análech Tiglat-Pilesara I. (1105-1070). Nelze jednoznačně říci, kteří z těchto Amurru odpovídají biblickým E. Je možné, že se tento název vztahuje k emorejským migracím a má etnický význam, ale je též možné, že toto jméno později dostali původní obyvatelé Kenaanu.

V biblických látkách představují E. nepřátele Izraele.