Jabne

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Jabne

autor: Sláma Petr    
       
předcházející heslo: jablíčka (lásky)        
následující heslo: Jabok

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. javné (původně zřejmě javné'él), řec. iabné, lat. iemnaan, iamnia. Název města, které podle 2Pa 26,6 dobyl židovský král Uzijáš (= Azarjáš) na Pelištějcích, bylo dějištěm krvavých bojů i vleklých rozmíšek mezi Hasmoneovci a domácími helénizovanými Syřany, po roce 63 př. n. l. mezi Židy a helénisty věrnými Římu. Město leží na pobřežní rovině asi 20 km jižně od Jope, 7 km na východ od přístavu. Podle talmudické legendy (zaznamenané v Avot d-rabi Nátan IV., inspirované patrně líčením dezerce Josepha Flavia) obdržel raban Jochanan ben Zakkai poté, co potají opustil obležený Jeruzalém a vzdal se Vespasiánovi, J. jako místo přikázaného pobytu a sídlo své akademie. V židovském tradičním pohledu je J. místem, kde ben Zakkai a jeho žáci po pádu jeruzalémského chrámu ustanovují judaismus jako náboženství, založené na Písmu a jeho rabínském výkladu. Někteří badatelé odtud dovozují, že na tzv. koncilu v Jamnii (var. synodě v J.) byla rabíny přijata definitivní podoba židovského starozákonního kánonu. Hypotéza byla koncem 19.st. překvapivá tím, jak pozdě datovala definitivní ohraničení kánonu. Dnes se naopak zdá, že je datuje příliš brzy, neboť Mišna (traktát Jadajim III,5) zmiňuje diskusi o kanonicitě knih Kazatel a Píseň písní, k níž došlo až ve 30.letech 2.st. n.l. O údajném koncilu či jiném autoritativním rozhodnutí nadto mlčí dobová svědectví.