Filón Alexandrijský
heslo: Filón Alexandrijský
autor: Karfíková Lenka
předcházející heslo: Filologos
následující heslo: filozofie
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
žid. učenec z přelomu letopočtu. Z Filónova života je známo velmi málo, vlastně jen to, že byl r. 39 n. l. jako starý muž vedoucím delegace alexandrijské žid. obce u řím. císaře Caliguly, u něhož se (s nevelkým úspěchem) snažil dosáhnout zrušení povinné úcty vynucované pro císařský obraz. F. byl dobře vzdělán v řec. dějinách a filozofii, o jeho žid. formaci není nic známo (existují ovšem hypotézy, že pocházel z kněžské rodiny nebo že ve svém mládí náležel ke skupině therapeutů
, žid. asketů v Egyptě, podobných palestinským esejcům, kterou F. představuje ve svém spise O kontemplativním životě
), také není zřetelné, zda znal hebrejštinu. Jeho bibl. textem byla Septuaginta, kterou pokládal za Bohem inspirovaný text. Filónovou hl. snahou bylo představit židovství hel. světu a obhájit je fil. a náb. kategoriemi jeho doby. K tomuto cíli užíval pojmy a myšlenky různých fil. škol (v kosmologii zejm. platonismu, v otázkách prozřetelnosti a v etice spíše stoicismu, v náboženství jazyka mystérií). F. chápal svět a jeho dějiny jako mystagogickou stupňovitou epifanii božského Logu, který sám je prvním obrazem jediného počátku, Boha: Počátečním sebezjevením Logu je sám pořádek stvořeného veškerenstva, za další zjevení lze pokládat životy izr. praotců (Enóš, Enoch, Noe; Abraham, Izák, Jákob), než byl konečně Mojžíšovi darován psaný Zákon. Tomuto plánu přibližně odpovídají i série Filónových pojednání (z nichž se bohužel dochovala jen část, některé jen ve fragmentech či aramejském překladu): Vedle apologetických spisů, které mají hel. čtenáře seznámit s judaismem (krom ztracené Apologie Židů
především Život Mojžíšův
) série spisů (zvaná též Výklad Zákona
) věnovaná jednotlivým formám zjevení: O stvoření světa
, O Abrahamovi
, O Izákovi
(ztraceno), O Jákobovi
(ztraceno), O Josefovi
, O Dekalogu
, O zvláštních zákonech
, O ctnostech
, O odměnách a trestech
. Filónovy bibl. komentáře ke Gn a Ex (Otázky a odpovědi ke Genesi a Exodu
) se dochovaly jen ve fragmentech, je však zřejmé, že F. v každém komentovaném verši hledal dvojí smysl, doslovný a alegorický, tj. mystický, jak se o to pokoušeli i stoikové komentující klasická díla řec. básníků (alegorie). Metodou bibl. alegoreze je zpracován i F. nejrozsáhlejší (jen částečně dochovaný) cyklus Alegorie židovského Zákona
(vedle stejnojmenného spisu se sem řadí pojednání O cherubech
, O Kainově potomcích
, O gigantech
aj.). Nejen Filónovy fil. myšlenky, ale zejm. jeho alegorická exegeze měly velký vliv na kř. teology, zejm. Klementa Alexandrijského, Órigena a Ambrože z Milána; nevíme však, jak velký byl ohlas jeho díla mezi Židy samotnými.